Před čtyřmi lety touto dobou se začalo psát o hrozbě covidové infekce. Nastala pitomá léta, kdy mohlo být líp, ale nebylo – nejdřív virus, potom válka, pak inflace a pořád dokola. Z téhle atmosféry nespokojenosti vzešly také nedávné protesty.
Pěkně se to dá popsat na vystoupení lékařů. Před letošním létem navštívila ministra zdravotnictví skupina zastupující mladé lékaře. Žádali, aby v rámci platových tříd postupovali rychleji. Z dnešního pohledu šlo o relativně nízké částky na úrovni pěti tisíc na lékaře. Ministr zdravotnictví Válek jejich požadavky tehdy odmítl.
Přitom zdravotnictví je jednou ze tří skutečných priorit vlády, vedle armády a školství. Minimálně proto, že rozpočet na rok 2024 počítá se zvýšením o 32 miliard korun, což jiné rozpočty v téhle úsporné době nemají. Na rozdíl od nich jsou platy ve veřejné sféře úplně zmrazeny.
Rozbuška protestů
Rozbuškou protestu lékařů se stala novela zákoníku práce, která chtěla legalizovat přesčasové hodiny na dvojnásobek, což je asi 832 hodin. Nejde o zvýšení, ale stav, který fakticky fungoval.
Platy lékařů v nemocnicích, protože právě o ty se jednalo, jsou z 60 procent tvořeny ze základní složky a čtyřicet procent tvoří přesčasy. Lékaři cítili, že kdyby se zlegalizoval dnešní stav, měli by jejich zaměstnavatelé na ně daleko větší páku. Naopak jejich zájmem je přesouvat stále větší část svého platu do základní složky, aby nebyli tak závislí na přesčasech.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
