Sledoval jsem úterní předvolební slovenskou televizní debatu na kanálu TA3 v Banské Bystrici s několika slovenskými přáteli. Ortel nad diskusí byl jednoznačný – pokud by se měl někdo podle tohoto rozhodnout, jak bude v sobotu 30. září volit, tak to byla ztráta času. Politici nepřišli s žádnou originální myšlenkou a moderátor se převtělil do role neustále mudrujícího a poučujícího Václava Klause, který dobře ví, jak třeba postupovat v ekonomice. Diskuse to byla nezajímavá a téměř zbytečná. Jen naplněná povinnost.
Na TA3 se přitom sešla v úterý večer nejsilnější možná slovenská politická sestava, předsedové pěti stran, které podle průzkumů mají největší šance ve slovenských volbách – Robert Fico (Smer), Michal Šimečka (Progresívne Slovensko), Peter Pellegrini (Hlas), Milan Uhrík (Republika) a Richard Sulík (SaS). Debata neposunula nic nikam. Kdo byl už pro někoho rozhodnutý, ten mu hodí svůj hlas. Kdo ještě váhá, snad k volbám ani nepůjde. Řešení mají všichni na všechno, zda jsou reálná, nad tím (podobně jako v Česku) visí obrovský otazník.
Diskuse byla chvílemi příliš akademická, o problémech, kterým normální volič nerozumí. Například kolik procent slovenského HDP (údajně minimálně 0,5 procenta) je potřeba seškrtat na výdajích, aby se země nepropadla do ještě větších hospodářských problémů. Představme si, že někdo bude v kampani u nás házet číslem 0,5 procenta HDP, k ničemu by to nebylo.
Úplně bizarní práci předvedl moderátor televize, který chrlil nejrůznější čísla, ty pak hned komentoval, a to zabralo tak třetinu pořadu. Za každou cenu se snažil těm, kteří budou vládnout, ukázat, že i ve slovenské televizi může existovat obdoba Václava Klause. Místo většího počtu otázek, jsme slyšeli daleko více jeho komentářů.
Jediné, co bylo alespoň trochu vidět, byl nějaký směr (jistě, zda to tak nakonec bude, nevíme), kterým se může povolební Slovensko ubírat. A to je velmi důležité i pro Česko. Fico a Uhrík více zamíří na Východ. To my nechceme. Pellegrini by zachoval v zahraniční politice status quo, ale hodně by posílil roli státu. Šimečka je silně probruselský a Sulík předvádí, že ví, jak všechno v ekonomice udělat, ale nemá k tomu dostatek hlasů.
„Všechno tohle posloucháme mnoho let. Rozhodnout se pak, koho volit, je někdy nemožné, protože už tomu nevěříme,“ zaznělo od mých slovenských přátel po debatě. A to připomíná i názory ze současného Česka.
