Konsolidační balíček konsoliduje jen důsledky zvyšování výdajů současnou vládou, ale pozůstatky po Babišovi zůstávají prakticky netknuté. Tento smutný závěr Národní rozpočtové rady, vyplývající z její zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů, fakt není pochvalou pro současný kabinet. A není ani překvapením stejně jako konstatování, že další šetření musí pokračovat i v době po příštích volbách.
Drzá kontrola
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2018 za Babišovy vlády jako její symbol rozpočtové odpovědnosti. Je složena ze tří odborníků, které volí Poslanecká sněmovna. Po jednom členovi navrhuje Senát a Česká národní banka, předsedu pak vláda. Má to zajišťovat nezávislost při kontrole věrohodnosti rozpočtu a hodnocení výhledu hospodaření státu. Babišova vláda s oblibou demonstrovala své dobré hospodaření v době vysokého hospodářského růstu, díky němuž prudce rostly rozpočtové příjmy. Kromě založení rozpočtové rady prosadila i zákon o dluhové brzdě, podle něhož je po dosažení státního dluhu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu vláda povinna předkládat Poslanecké sněmovně jen vyrovnané rozpočty a k nim plán na snížení dluhu.
Babiš ale své nadšení pro rozpočtovou odpovědnost brzy ztratil. První předsedkyní rozpočtové rady se stala Eva Zamrazilová, současná viceguvernérka ČNB. Ta začala už na počátku covidu upozorňovat na to, že hospodaření státu se utrhlo ze řetězu a povede to k astronomickým schodkům, jež mohou velmi brzy vést k tomu, že stát narazí na dluhovou brzdu. Ale Zamrazilová místo toho narazila na Babiše, který v zákulisí zvažoval, že po volbách v roce 2021 radu buď zruší, nebo zásadně obmění. Kritiku vždy snášel špatně a fakt, že nezvládá vývoj státního rozpočtu, mu obzvláště vadil, protože podřezávala jeho volební vyhlídky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
