Izrael zažívá jednu z nejvážnějších krizí v novodobé historii – izraelská společnost je polarizovaná kvůli zákonu omezujícímu pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Před Knesetem, sídlem izraelského parlamentu, protestuje zhruba 20 tisíc lidí, celkově v ulicích Jeruzaléma a Tel Avivu podle odhadů nesouhlas vyjadřuje až 200 tisíc lidí.
Demonstranty rozháněla policie před budovou parlamentu vodními děly, 22 lidí bylo zatčeno, na jiném místě zase do protestujících najelo auto a tři z nich zranilo. Uvnitř parlamentu po sobě poslanci řvali ve vyhrocené atmosféře – to je jen rychlý obrázek, jak to vypadalo v pondělí večer v izraelském Jeruzalémě a v jiných částech Izraele.
„Takové protesty jsem ještě nezažila,“ popisuje Slovenka Diana Atzmon Weinberg, která v druhém největším izraelském městě Tel Avivu žije 13 let, a pokračuje: „Vždy se protestovalo na náměstích, sama jsem na takové protesty chodívala. To, že jsou nyní permanentně zablokovány hlavní cesty a letiště, je něco nového. Také jsem nikdy neviděla zakládání ohně, či zatarasení cesty kameny. Organizátoři demonstrací šli dříve do vězení na pár měsíců, když z jejich strany zazněla byť jen zmínka o zablokování cest. Policie se snaží blokování cest potlačit, včera však byla naprosto bezmocná.“
Náprava soudního systému v zemi?
„Protesty začaly prakticky okamžitě po sestavení vlády v lednu a okamžitě vyvolala obavy, jak ve společnosti, tak v odborných kruzích. Od té doby pokračují pravidelně každý týden a účastní se jich pořád více lidí,“ přibližuje Slovák David Polák, který ve městě Petah Tikva (deset kilometrů východně od Tel Avivu) žije devět let, a pokračuje: „Protesty jsou vesměs poklidné a dobře organizované, policie se dle mého soudu taky chová velice profesionálně. Policisté používají vodní děla jen v případě, kdy demonstranti blokují klíčové silnice či dálnice. Až na pár individuálních incidentů se doposud protesty obešly bez násilí či větších škod na majetku. To se ale postupně mění během zhruba posledního zhruba týdne spolu s rostoucí frustrací lidí. Na včerejších demonstracích, které se konaly hlavně v Tel Avivu a Jeruzalémě, ale i na mnoha jiných místech po cele zemi, byli statisíce lidí.“
Právě v pondělí večer byl v izraelském parlamentu schválen zákon, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Zákon, jenž je součástí velkého reformního balíčku, zabrání soudu ve zrušení vládních kroků, které považuje za nepřiměřené nebo doslova „nerozumné“. Hlasovalo pro něj 64 zákonodárců, proti nebyl nikdo, protože opoziční poslanci na protest opustili jednací sál. K celé situaci se vyjádřil i Bílý dům, klíčový spojenec Izraele, označil přijetí zákona za nešťastné.
Vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem argumentuje tvrzením, že reformy jsou nezbytné k nápravě nerovnováhy moci. Kvůli ní prý soudy stále více zasahují do politických rozhodnutí. „Učinili jsme první krok v historickém procesu nápravy soudního systému v zemi,“ uvedl v pondělí ministr spravedlnosti Jariv Levin. „První pokusy o reformu soudního systému byly v Izraeli již v roce 2006, paradoxně je vedla dnešní opozice, ale neprošly. Od té doby se otázka reformy soudnictví objevuje celkem pravidelně,“ zmiňuje Polák.
Takový zákon by mohl narušit dosavadní situaci v jednokomorovém izraelském parlamentu, který je reprezentovaný právě Knesetem: „Izrael nemá psanou ústavu, ani horní či dolní komoru parlamentu. Je tady jenom Kneset s potřebou nadpoloviční většiny a nejvyšší soud je pak jedinou institucí v zemi, která je schopna regulovat rozhodnutí parlamentu. Pokud tato současná reforma projde, parlamentní většině již nebude stát v cestě naprosto nic. A jelikož má parlamentní většinu v rukou extremistická a mesianistická koalice, důsledky mohou být katastrofální. Koalice se ani netaji tím, že chce do společnosti zavést radikální změny, které mnoha lidem včetně mě, přijdou nedemokratické,“ popisuje David Polák.
Kdy začnou nepokoje?
Celá země je výrazně rozdělená, což potvrzuje i v úvodu zmiňovaná Diana Atzmon Weinberg: „Jedná se o souboj dvou táborů. Bohužel dochází k úkazu, že pokud někdo není dostatečně nahlas proti reformě, automaticky si druhá skupina myslí, že je člověk za reformu. Je to smutné, protože i když já osobně nejsem ani pro a ani proti reformě, dostávám na svých sociálních médiích nenávistné komentáře, že jsem proti demokracii. To je absolutní nesmysl,“ říká Slovenka a k polarizaci izraelské společnosti dodává: „Protestuje levice i pravice. V pravicových médiích se mluví o těch pravicových, které jsou za reformu, a v těch levicových zase o těch levicových proti reformě. Jsem dostatečně umírněná a sleduji obě skupiny médií. Momentálně je ale velmi náročné se v situaci zorientovat, neustále je nutné ověřovat fakta.“
„Frustrace roste a situace připomíná pověstný sud s prachem. Začátkem týdne se v Tel Avivu konala demonstrace zastánců soudní reformy, na které byly taky desetitisíce lidí,“ říká zmiňovaný David Polák a dodává: „Dle mého mínění je jen otázkou času, kdy se začnou protesty transformovat v nepokoje, stávky a ve více agresivní střety s policií. Nepřeju si to, ale vše nasvědčuje tomu, že aktuální dění do takové situace směřuje. Zažil jsem několik velkých protestů, obzvlášť v období několika neúspěšných voleb, ale nic takového, jako se děje teď. I lidé, co tady žijí 20 nebo 30 let, říkají, že tady nikdy nic takového nezažili. To, co se děje v Izraeli, je naprosto bezprecedentní a ať už dopadne jakkoliv, významně a nenávratně to změní izraelskou společnost.“
Jak se celá situace v Izraeli ohledně zásadního zákona vyvine, prozradí následující týdny.
