Černá Hora, do níž i letos k moři zamíří mnoho Čechů, prožívá v posledních týdnech zajímavou zápletku, v níž klíčovou roli překvapivě hraje bývalá jihokorejská hvězda světa kryptoměn, známá ve světě jako Do Kwon. Tento jihokorejský podnikatel byl ještě loni světově uznávanou ikonou kryptoměn, když úspěšně založil firmu Terraform Labs, která uvedla na trh kryptoměny Luna a TerraUSD.
Luna za miliardy
Projekt dávaný za příklad, jak mohou být kryptoměny úspěšné, se ale poměrně rychle ukázal jen jako bublina, která praskla. Zhroucení obou kryptoměn totiž připravilo investory o mnoho miliard dolarů a Kwonowi i jeho korejskému společníkovi vyneslo vyšetřování a stíhání ve Spojených státech, domovské Koreji i v Singapuru, kde jeho firma sídlila. Kwon se z Asie vypařil a měl se ukrývat v Srbsku. Na konci března byl ovšem zatčen na letišti v černohorské Podgorici, když se ze země pokoušel vycestovat do Dubaje na údajně padělaný kostarický pas.
To by Černou Horu příliš nezasáhlo, kdyby ji v červnu nečekaly předčasné parlamentní volby, v nichž se opět měly utkat dva hlavní proudy místní politiky, z nichž jeden silně bazíruje na národní a státní samostatnosti Černohorců a geopoliticky se kloní k Západu, zatímco druhý se hlásí k srbské identitě obyvatel Černé Hory a prosazuje návrat k užší spolupráci se Srbskem.
Evropa teď
Favoritem parlamentních voleb mělo být středové a minimálně lehce populistické hnutí Evropa teď, které se k tomuto konfliktu moc nevyjadřovalo, ale jeho lídři ministři financí a hospodářství se rekrutovali více méně z prosrbského tábora. Strana už v dubnu vyhrála prezidentské volby, ačkoli do voleb musela nasadit „náhradníka“ – ministra hospodářství Jakova Milatoviće, protože u jejího hlavního lídra, ministra financí Milojko Spajicé se zjistilo, že má i srbské občanství, a podle zákona proto nemůže být černohorským prezidentem.
Spajič proto vedl jejich společné hnutí do parlamentních voleb a čekalo se jeho drtivé vítězství, když se Evropě teď podařilo ukončit více než třicetiletou exekutivní kariéru dosavadního kontroverzního prezidenta země Milo Djukanoviće, který se z postkomunisty změnil v hlavního zastánce nezávislosti Černé Hory a muže, který balkánský stát přes velký ruský a srbský odpor dovedl až do NATO.
Dopis z vězení
Jenže pak se na scéně objevil Do Kwon a jím údajně před volbami napsaný dopis adresovaný úřadujícímu premiérovi Dritanu Abazovićovi, mimochodem třiceti sedmiletému etnickému Albánci muslimského vyznání, který vede menší levicově liberální stranu URA. V něm měl Kwon napsat, že před volbami ilegálně financoval právě očekávaného budoucího premiéra Milojko Spajiće a jeho stranu Evropa teď. Ten to popřel, ale pochyby vyvolalo to, že právě Spajić jako ministr financí chtěl z Černé Hory udělat evropskou metropoli kryptoměn a má řadu asijských kontaktů, protože studoval v Japonsku a hovoří čínsky i japonsky.
Kryptoměny místo pašování
Podle některých komentářů dokonce teprve pětatřicetiletý Spajić chtěl z kryptoměn udělat náhradu za černohorský „typický“ byznys, za který se už dlouho považuje pašování cigaret do EU.
Kwonův údajný dopis očividně zabral, protože Evropě teď sice zvítězila, ale dosáhla jen na něco málo přes 25 procent hlasů. To byla jen asi polovina toho, co měla proevropská strana získat podle průzkumů ještě nedávno před volbami. Propad vítězného hnutí zesložitil hledání nové koalice, když navíc Spajić nyní odmítá spojení se svým jinak přirozeným partnerem – koalicí, do níž patří i strana dosavadního premiéra Abazoviće.
Šance pro Srby
Jednání o nové vládě váznou a Spajićovi se nabízí jako partner otevřeně prosrbská a rusofilská koalice Pro budoucnost Černé Hory. Taková spolupráce by zemi posunula blíže k Srbsku i východní orientaci.
Spajićova cesta do křesla premiéra se navíc komplikuje i tím, že jeho kontakty s padlou hvězdou kryptoměn Do Kwonem vyšetřuje prokuratura, ačkoli Jihokorejec nyní pro změnu tvrdí, že nikoho v černohorské politice nikdy nefinancoval. Podivuhodný případ ale začal také rozdělovat samotnou stranu Evropa teď, protože její místopředseda a nový prezident Černé Hory Jakov Milatović vyhlásil, že nového premiéra jmenuje až podle výsledku vyšetřování Kwonova případu. Kryptoměny tak nakonec hodně zkomplikovali další vývoj přímořského státu, který by rád byl dalším členem Evropské unie a věří si na přistoupení do roku 2027.
