Pražský soud vynesl před pár dny zatím nepravomocně rozsudky nepodmíněných trestů nad aktéry dávné privatizace Mostecké uhelné kolem známé postavy Antonia (dříve Antonína) Koláčka. Chtělo by se říci: na každého jednou dojde. Nicméně tady se čekalo opravdu hodně dlouho a nelze se vyhnout dojmu, že by před soudem měli sedět i mnozí jiní, kteří v minulosti průchodu práva bránili. Je totiž nespornou skutečností, že o tom, jak to s privatizací uhelných dolů na severu Čech skutečně bylo, vědělo od začátku mnoho lidí dost kompetentních jí na samém počátku zabránit, a později měla policie spoustu informací, které ale zůstaly uloženy hluboko v trezorech. Spis se jmenoval Kosatka.
Věděli to všichni
Před nynějším soudem šlo ale už o případ tak říkajíc ex post odvozený od samotné divoké privatizace – o prodej zbytkového podílu státu v MUS ve výši 46 procent akcií za 650 miliónů v roce 1999 mezinárodní investiční společnosti Appian. Ta však nebyla ničím jiným než kamuflážním vehiklem manažerů firmy a spřízněných podnikatelů. Tím mělo dojít k podvodu. Tedy k takovému závěru dospěla soudkyně. Obžalovaní se ale bránili tím, že ministři věděli z neoficiálních rozhovorů, kdo Appian skutečně je. Ti to však nyní před soudem popírali a soudkyně jim věřila. Ve skutečnosti o skutečných vlastnících Appianu musela minimálně část ministrů vědět. V obchodních kruzích se tato skutečnost v té době hojně probírala a věděli a psali o tom i informovaní novináři.
Mostecké uhelné doly privatizovala Klausova vláda přes kupóny v roce 1993. Na trhu bylo umístěno téměř přes 48 procent akcií, 46 procent si ponechal Fond národního majetku a přes pět procent dostaly těžbou zasažené obce. Už na přelomu let 1997 a 1998 bylo jasné, že v uhelných společnostech se děje něco nekalého. Nejen v Mostecké, ale i v OKD, což je paralelní a mnohokrát popsaný příběh. Na trhu kdosi skupoval jejich akcie z kupónové privatizace a makléři obcházeli obce, jež byly držiteli docela slušných balíků akcií, a nabízeli jim odkup za ceny, které se těžko daly odmítnout. Naivní původní představa, že obecní zastupitelstva budou držet akcie důlní firmy, jež působí na jejich území, a hlasovat se státem, se rozplynula velmi rychle.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
