Jednou z nejnaivnějších a nejnebezpečnějších myšlenek, která v posledních dnech a týdnech rezonuje v české společnosti, je bláhová představa, že si dokážeme zajistit svoji bezpečnost tím, že bychom v rámci členství v NATO byli takzvaným černým pasažérem. Tedy, že nebudeme dávat více peněz na armádu, nepotřebujeme drahé sofistikované zbraňové systémy, přestaneme vojensky i jinak podporovat Ukrajinu a že jsme neměli podepisovat novou Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany. U toho posledního se šíří i dezinformace, že podpis smlouvy je současně příslibem, že u nás vznikne stálá americká vojenská základna, to prý bude znamenat ztrátu suverenity a novou okupaci. Jenže taková tvrzení jsou pobíháním vystrašené myši v uzavřeném kyblíku. Americká základna by naopak české bezpečnosti v dnešním rozbouřeném světě pomohla. Důvodů je několik.
Od roku 2000 probíhala jednání mezi českým a americkým ministerstvem obrany, že by USA v rámci protiraketové obrany v Evropě postavily malou základnu ve vojenském újezdu Brdy. V dalších letech se proti tomu zvedla vlna odporu a na čas z toho bylo horké politické téma. Výsledek? Dnes se místo amerických vojenských aut v Brdech prohánějí cyklisté a toulají se zde turisté. Naše vítězství to ale není. Zejména když se podíváme na agresivní Rusko, které mezitím zařadilo naši zemi na „seznam nikoli přátelských států“. V reálném životě totiž nakonec nerozhodují (i když by měly) mezinárodní smlouvy a výzvy ke spolupráci. Slova a papíry agresora nezastaví. Zastaví ho jen silná a dobře vyzbrojená a vycvičená armáda. Země, jakou je Česko, si ale v tomto směru nemůže poradit sama. Jak upozornil prominentní americký politolog Kenneth Waltz: „Státy si nemohou vybrat, jak velkou moc budou mít, ale mohou si vybrat svůj tým“. A našim týmem je NATO a v něm je kapitánem Amerika.
Když Češi nechtěli americké vojáky v Brdech, tak Spojené státy postavily už před lety protiraketové základny v Polsku a v Rumunsku. Čtyři další významná vojenská zařízení mají v Bulharsku a menší jednotky umístily i do Pobaltí. Skutečně si někdo myslí, že polská či rumunská suverenita tím byla oslabena? Fakt chce někdo tvrdit, že Američané okupují Bulharsko? Jsou to hlouposti, které plynou z neznalosti, z nebezpečného zlehčování mezinárodní situace a z přeceňování sil České republiky v oblasti bezpečnosti, které jsou bez spojenců pramalé.
Někteří blouznivci se domnívají, že umístění amerických jednotek v Evropě je anachronismem studené války. I to je omyl. Už nejsou pevnostmi studené války, ale předsunutými operačními základnami 21. století, které odrazují možného agresora od útoku. Regionální bezpečnost znamená i ekonomickou životaschopnost (aby bylo na ty důchody pro naše lidi pane Okamuro a Rajchle). Evropa je navíc velmi citlivou oblastí, protože se nachází na jedné z nejdůležitějších světových obchodních, civilizačních a politických křižovatek. Prostor od Arktidy po Levantu, od Maghrebu až po Kavkaz, bude vždy v centru pozornosti strategických protivníků. Relevantní a silná Severoatlantická aliance je proto v zájmu nás všech. Americké síly u toho hrají významnou roli při budování kapacit evropských spojenců. Nejvýkonnější zbraně jsou v současnosti nesmírně složité, a právě Spojené státy a jejich evropští spojenci ovládají mnoho technologií potřebných k jejich výrobě. Jen USA vyčlenily loni 264 miliard dolarů na nákupy, výzkum a vývoj vojenského materiálu. Na tom se nic v dohledné době změnit nemůže. Skutečná světová aliance, která s sebou nese bezpečnostní záruky, proto logicky váže menší státy na Washington a její hlavní dynamikou je rozšiřování tohoto spojeneckého systému, jaké vidíme u vstupu Finska a Švédska.
Při zcela chladnokrevném kalkulu je zřejmé, že málo výkonná ekonomika Ukrajiny, která je přibližně stejně velká jako hospodářství amerického státu Kansas, nemá moc velký vliv na to, zda někdy bude tato země v NATO. Ale její propojení či nepropojení se Západem hraje významnou bezpečnostní a strategickou roli i pro nás. Vzhledem k tomu, jak Severoatlantická aliance i další demokratické státy reagovaly, když Rusko zaútočilo na zemi, která nebyla našim spojencem, Putin, jeho následovníci i novodobí čínští mandaríni teď zcela jistě ví, co by se odehrálo, kdyby došlo k vojenskému napadení členské země NATO. Bylo by to pro jakéhokoli nepřítele zničující.
Co z toho plyne?
Kdyby se američtí vojáci vrátili z Evropy domů, vznikl by nebezpečnější a nestabilnější svět. Vojenská přítomnost USA na starém kontinentu odrazuje naše protivníky v okolí. Nová česko-americká smlouva o obraně je proto důležitá pro posílení naší bezpečnosti. Odvahu k otevřenému zvolání „Ano americkým základnám!“ ale česká politická reprezentace a většina naší společnosti nemá. Škoda.
Text vyšel jako úvodník nového Reflexu, který si můžete koupit v našem Ikiosku >>>
