Dva dny před ohlášenou demonstrací na Václavském náměstí přivítal Jindřicha Rajchla plný sál jeho příznivců na pražského Novotného lávce. Je to součást velkého Rajchlova tour po celé republice, které spojuje s budováním a propagací své politické strany PRO.
Rachlovi se nemůže upřít, že je po odchodu Miroslava Kalouska a Miloše Zemana zřejmě nejlepším řečníkem české politiky. Obsahově jsou v jeho proslovech vidět obrovské posuny. Do širšího povědomí vstoupil v září 2022 na demonstraci neparlamentních opozičních stran, která se konala pod taktovkou Ladislava Vrabela. Tehdy udělal zásadní chybu, že ve svých následných projevech a rozhovorech uváděl pevná data a čísla. Máslo mělo vlivem energetické krize stát 100 Kč, benzín dvojnásobek (anebo naopak?). V listopadu 2022 mělo ulicemi proudit 700 tisíc rozhořčených lidí, kteří měli přispět k pádu Fialovy vlády atd.
Když se ani začátkem roku 2023 katastrofické scénáře nenaplnily, přišel s několika body, které předložil vládě a vyzval ji k jednání. Otázkou je, proč by vláda měla jednat s člověkem, jehož strana neuspěla, a vlastně ani výrazně nebodovala v senátních, komunálních a prezidentských volbách, které mezitím proběhly? Právě proto Rajchl svolal v březnu další demonstraci na Václaváku, z níž měl vzejít mandát pro podobná jednání. Třicet tisíc lidí je ovšem množství, které se vejde na středně velký fotbalový stadión a není důvodem pro oficiální jednání. V demokracii vzniká mandát téměř výhradně přes volby.
Jindřich Rajchl zároveň na jaře 2023 změnil taktiku i rétoriku. Pochopil, že skupina kolem Ladislava Vrabela se stále více orientuje čistě na obhajobu zájmů Ruska a stále víc působí jako parta kolaborantů s cizí mocí. Odmítl proto na své demonstraci (té březnové i nedělní dubnové) jakékoli ruské vlajky a nepozval tam nejbližší Vrabelovy spojence v podobě komunistů a jiných radikálů. Tím si u ruské skupiny vysloužil nálepku režimního politika a rozjela se proti němu z těchto kruhů na sociálních sítích, a především youtube obrovská kampaň. Je to legrační. Rajchl kde může, tak útočí na Českou televizi. Jeho nesmiřitelní kritici však dnes sedí ve studiích youtubových kanálů. V čem vlastně Rajchl porušil nepsanou dohodu neparlamentní opozice?
Rajchl pochopil, že cesta ke skutečné moci, ne pocitu moci z plného Václaváku, vede přes budoucí koalici s hnutím ANO. V jejím čele se stále víc etabluje Karel Havlíček, bývalý Rajchlův byznysový partner. Pokud mají za dvaapůl roku vytvořit vládu, musí Rajchl přistoupit na několik podmínek jako je členství v EU a NATO, konec koketérie s Ruskem a vyloučení vyzývání k násilí coby metody politického boje. Jindřich Rajchl tyto věci nikdy oficiálně nevyhlásil, ale srovnáním projevů před rokem a dnes, vyjde jasně najevo, že zařadil jinou rychlost.
Odpovídal tomu i projev na pražské Lávce, pro který bylo typické mistrné kroužení mezi Ruskem a EU, a surfováním na kritice vládních rozhodnutí. Jestli bychom Rajchlovo PRO mohli k něčemu přirovnat, pak k rakouským Svobodným. Straně vycházející z nacistických kořenů, které v pozdějších letech zavrhla, ale z nichž vychází kulturní kódy, přes které komunikuje s veřejností. Do toho hodně rozčilení, kritika korupce, po níž následují vlastní obrovské korupční skandály, které ji vždycky vyvedou z vlády, aby se podobnou kritikou po několika letech zase vyškrábala nahoru.
Ctěný čtenář může namítnout, že tuhle pozici obhospodařuje v Česku Tomio Okamura. To je pravda. Jeho étos však dost vybledl a rozčilená část veřejnosti evidentně hledá nového mluvčího. Rajchl k tomu má zatím nejblíže.
