Víkendový pád dvou středních amerických bank vyděsil svět. Ten se začal ptát, zda se neopakuje rok 2008, kdy bankrot americké investiční banky Lehman Brothers strhl západní kapitalismus do dlouhé a bolestivé finanční krize. Za pár dní bylo jasno. Americká vláda a centrální banky FED sáhly do kapsy a doutnající požár bleskově uhasily. Přesto pochybnosti o tom, co bude dál, přetrvávají.
Co se vlastně stalo? Nic, co by se tak nebo onak nedalo očekávat. Krach známější a významnější z těch dvou Silicon Valley Bank (SVB) má svůj původ ve specializaci této banky na technologický sektor a začínající podniky, tzv. start-upy. To bylo a stále ještě z velké části je vysoce výdělečné podnikání. Nicméně obrovské investice v tomto oboru jsou velmi rizikové a konečný výdělek není vůbec jistý, ale když se povede opravdová trefa, vydělávají se obrovské sumy schopné uhradit investorům ztráty z mnoha jiných neúspěšných pokusů. Čím nižší je výnos z méně rizikového podnikání a investování, třeba do dluhopisů kvůli nízkým úrokům, tím lákavější je podstoupit jisté riziko. V okamžiku, kdy úroky rostou, dochází k poklesu investic a odlivu kapitálu ze začínajících rizikových firem a firmiček.
SVB těmto společnostem jen půjčovala, ale také jim spravovala účty a držela depozita. A to v obřím měřítku. Často pak i jejich majitelům. Jak rostly v USA úroky, celému sektoru vysychal příliv peněz od investorů a musel i na běžný provoz čerpat z úspor u banky. Odliv hotovosti pak byl pro SVB problém, protože proti depozitům držela dlouhodobé státní dluhopisy. Ty ale nakoupila ještě v době nízkých úroků, tedy s výnosem třeba jedno procento. V praxi to hodně zjednodušeně vypadá tak, že banka kupuje dluhopis za cenu sníženou o částku, která odpovídá úroku, který stát zaplatí do doby výnosu. Když pak na trhu úrok klesá pod jedno procento, cena dluhopisu roste. A obráceně, když úroky rostou, dostanete za takový dluhopis méně, než jste zaplatili na počátku. Banka v takové situaci drží dluhopis až do splatnosti, protože dostane za něj celou nominální hodnotu, tedy i jednoprocentní úrok. Pokud musí prodávat, utrpí okamžitou ztrátu.
A SVB se kvůli snižování depozit a tomu, že včas neřešila možnost, že jí bude chybět hotovost, dostala do situace, kdy potřebovala peníze na výplatu klientům, a mohla je získat jen prodejem dluhopisů s velmi vysokou ztrátou. A aby vyhovovala bankovním pravidlům, potřebovala doplnit kapitál o dvě miliardy dolarů. Klienti se lekli a začal hromadný run na banku, tedy masové vybírání vkladů, což žádný peněžní ústav neustojí.
Druhá zkrachovalá Signature Bank zase zřejmě doplatila na rozsáhlé obchody s firmami z kryptoměnového byznysu a podobný problém s dluhopisy. Americké úřady v reakci na krach poskytly klientům záruky na vyplacení vkladů v celé výši, tedy nejen těch pojištěných ze zákona. A bankám na trhu nabídly pomoc s hotovostí v případě potíží, jaké vyvolaly znehodnocené dluhopisy.
A trh se uklidnil. Jenže ne nadlouho. Ve středu se na burzách prudce propadly akcie jedné z největších švýcarských bank Credit Suisse o dvacet procent. Jde o úplně jiný případ. Popravdě tato slavná ikona švýcarského bankovnictví má své problémy už několik let. Zasáhly ji vážné skandály, když přišla o spoustu peněz při pádu podvodné finanční společnosti Greensill a amerického fondu Archegos či byla stíhána kvůli praní špinavých peněz pro mezinárodní zločinecký gang. A klienti od ní docela ve velkém odcházejí už déle. Zvyšování úroků a pokles cen dluhopisů i zde musí být cítit.
Banka loni vyměnila kompletní management a prochází velkou restrukturalizací. Za loňský rok vykazuje astronomickou ztrátu v přepočtu skoro 180 miliard korun a americká Komise pro cenné papíry žádala minulý týden po bance dodatečné informace o finančních tocích před třemi až čtyřmi lety. Pokud by tato opravu velká mezinárodní banka padla, otřáslo by to mohutně celým evropským bankovním systémem mnohem více než aktuální události v USA. Také se akcie evropských bank začaly citelně propadat.
