Zlom ovšem nastal ve chvíli, kdy se před deseti lety stal Miloš Zeman prezidentem. Miroslav Kalousek mu především vytýká jednání v kauze vojenského skladu Vrbětice, jež bylo na hraně vlastizrady, a jmenování prezidentské vlády Jiřího Rusnoka i přesto, že tehdejší vládní koalice disponovala většinou 101 hlasu.
„Nastupujícího prezidenta Petra Pavla čeká problém, který mu nemůže přát ani ten, kdo jej nevolil – podpis kontroverzního zákona, jímž se snižuje koeficient pro výpočet penzí. Je to situace, do které se nedostal sám, do toho jej dostala vláda svou trestuhodnou nečinností v loňském roce. Obsah zákona je nezbytně nutný, ale proces jeho přijetí je nesmírně kontroverzní a jsou oprávněné obavy, zda není v rozporu s ústavou. Ať rozhodne jakkoliv, naštve půlku politické scény. Kdyby zákon vetoval, výrazně sníží šanci vlády u Ústavního soudu uspět. Já bych si přál, kdyby řekl, že má vážné a důvodné pochybnosti o způsobu přijetí zákona, ale podepsal jej, protože nechce vypadat jako instituce, která rozhoduje o ústavnosti,“ tvrdí Miroslav Kalousek.
Jaké bylo první a druhé volební období prezidenta Zemana?
Je dnešní akt přijetí prezidentského slibu inaugurací, nebo spíše připomíná korunovaci?
Proč může být aktivní účast nového prezidenta v zahraniční politice nepříjemná pro vládu Petra Fialy?
Jezdil Miroslav Kalousek za Milošem Zemanem na jeho chalupu na Vysočinu?
Na tyto i další otázky dává odpověď dnešní pravidelný videocast Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše
