Jen 45 dní vydržela britská premiérka Liz Trussová ve funkci. Její až bizarní neschopnost vysvětlit některé zamýšlené kroky vlády (zejména ekonomické) a slabá podpora její Konzervativní strany poslaly Trussovou do politického důchodu dříve, než si kdo dokázal představit. Zajímavé je, že podobně jako odstupující britská premiérka si při komunikaci a řešení krize počíná vláda Petra Fialy. Ta by v Británii už dávno skončila. Co se ale na ostrovech stalo?
Liz Trussová byla ve funkci pouhých 45 dní a to je nejkratší doba v britské historii. Nepochopitelné ovšem byly její postupy, na které reagovala s nevolí nejenom veřejnost, ale především trhy. A když se ukázalo, že ji podporuje už jenom třetina vlastních konzervativních poslanců, přišel rychlý konec.
Trussová při rezignačním projevu, u kterého ji doprovázel manžel, uvedla, že nastoupila v době nejistoty, kdy se „rodiny a podniky obávají, jak zaplatit své účty“. To ovšem není žádná novinka, to věděla již v době, kdy se ucházela o funkci šéfky Konzervativní strany, kterou předtím úspěšně rozvracel Boris Johnson. Ještě stačila zařídit vládní podporu účtů za energie, ale pak už to byl přešlap za přešlapem.
Trussová přišla s návrhem nepovedeného rozpočtu, to vyděsilo trhy a setkalo se to i s odporem médií. Hodně to připomíná naprosto špatnou komunikaci české vlády, která ráno něco řekne, aby to podvečer zase odvolala. Babišův covidový chaos někdy nahradil Fialův krizový chaos.
Jak se premiérka Trussová snažila z problémů vybruslit, ztrácela po cestě klíčové pomocníky, od ministrů až po vysoce postavené úředníky.
Také se v Británii ukázalo, že trhy ovládají vládu, což může být svým způsobem pro politiku nebezpečné.
Rozpočet z minulého měsíce byl odsouzen k zániku především proto, že podle něj by si vláda musela půjčit o 70 miliard liber více, než bylo plánováno. Tyto peníze by musely být získány na trhu s dluhopisy. Jenže trhům se zdál přístup kabinetu špatný, protože snížení daní bylo sníženo bez jakéhokoli doprovodného snížení výdajů. Zatímco v Británii se stal takový plán neprůchodný, v Česku na něm Fialova vláda dál pracuje.
Trussová po několika kotrmelcích v ekonomice musela vlastně odhodit celou agendu, s níž kandidovala na funkci premiérky. A opět – to udělal i Fialův kabinet, ale tváří se, že se nic neděje.
Výsledkem krátkého vládnutí Trussové je fatální propad preferencí konzervativců – zaostávají za labouristy o hrozivých 30 procentních bodů a míří (v případě voleb) k nejhoršímu výsledku od roku 1997. Když srovnáváme, tak propad české vládní koalice není až takový, ale její často nevyzpytatelná politika posiluje populisty, jako je například Okamurova SPD, a udržuje u života Babišovo hnutí ANO.
Pád Liz Trussové by měl být vážným varováním i pro českou vládu. Mám ale obavu, že nebude. Takže kdo chce kam, pomozme mu tam.
