Ostře sledovaný případ Čapího hnízda dostal na stůl soudce Městského soudu v Praze Jan Šott. V minulosti řešil několik mediálně významných kauz a projevil imunitu vůči politickým tlakům. Kdo je soudce, jenž rozhoduje o vině či nevině obžalovaných v této dotační kauze?
O hlavní líčení případu, který skončil u soudu po mnoha průtazích a obratech až po šesti letech, je právem mimořádný zájem. Ještě nikdy v historii u nás nestanul před soudem expremiér podezřelý z organizování závažné kriminality. Spolu s ním je obžalována bývalá manažerka Čapího hnízda Jana Nagyová, jež měla dotační podvod realizovat.
Oběť politické zvůle
Dalo se očekávat, že Andrej Babiš tuto kauzu zpolitizuje. Opakovaně se staví do role oběti pronásledované „polistopadovým kartelem“. Od počátku šířil nepodložené nařčení, že jeho kauza je vyrobená na politickou objednávku mafiánskými strukturami. Nehledě na to, že podvodné přidělení unijní dotace konstatovaly i evropské orgány.
Obhájci Andreje Babiše první kolo prohráli. V červnu neuspěli s námitkou u Nejvyššího soudu, když procesně zpochybňovali vydání svého klienta k trestnímu stíhání. Soudce Šott poté smetl ze stolu jejich žádost o předběžné neveřejné projednání případu, aby se snažili prokázat nedůvodnost obžaloby.
„Když soudce nařídí hlavní líčení, znamená to, že obžaloba a celé řízení, které ji předcházelo, netrpí vadami,“ komentoval toto rozhodnutí trestní advokát Tomáš Gřivna.
Nyní už nic nebrání projednání kauzy u soudu, jež je zatím naplánováno do 21. října. Nelze ale vyloučit, že prvoinstanční rozsudek padne až později.
Soudce Jan Šott v červnu poskytl rozhovor portálu Novinky. Odmítl v něm ovlivňování či nátlak ze strany výkonné moci a politiků. V této souvislosti také prohlásil, že nemá obavy kvůli tomu, že se jedná o Andreje Babiše.
Odmítl souvislost zahájení líčení před komunálními a senátními volbami. Tato námitka skutečně padá, jelikož kauza byla neúměrně dlouho protahována nikoli vinou soudu, ale zejména státního zastupitelství. Co by asi Babiš vykládal, kdyby byl soud zahájený před rokem, tedy před klíčovými sněmovními volbami?
Aféra Věcí veřejných
Jan Šott nejprve působil u Obvodního soudu pro Prahu 5, kde řešil několik citlivých kauz. Poslal za mříže člena Berdychova gangu Tomáše Půtu za brutální útok na posádku záchranné služby. Odsoudil trojici policistů za vydírání a vyhrožování smrtí duševně nemocnému muži. K podmínce odsoudil bývalého ředitele Středočeské galerie Jana Třeštíka kvůli nelegálnímu vývozu obrazu Pabla Picassa.
Nejvíce se zviditelnil aférou Věcí veřejných v době, kdy došlo uvnitř hnutí k rozkolu. Žaloba vinila jeho šéfa Víta Bártu, že předal svým kolegům z poslaneckého klubu Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí stovky tisíc korun, aby si pojistil jejich loajalitu. Bárta byl odsouzen k osmnáctiměsíční podmínce a Škárka ke třem letům vězení.
Soudce Šott tehdy neprojevil přílišnou útlocitnost, že se jedná o politiky vládní strany, a bezprecedentně umožnil natáčení soudního líčení televizními kamerami. Případ tak dostal mimořádnou publicitu. Bárta u soudu tvrdil, že šlo o půjčky a odvolací soud nakonec nařídil jejich osvobození s odůvodněním, že se trestný čin nestal. Na napadené jednání se podle něj vztahuje poslanecká imunita.
Šott tehdy rozhodnutí odvolacího soudu komentoval, že jej respektuje, ale podle něj „fakticky došlo k rozšíření výkladu poslanecké imunity“.
„Trestní právo se zastavilo před branou politiky a korupční jednání, které je na jakékoliv jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným,“ reagoval.
Politický proces?
V roce 2017 přešel Jan Šott na Městský soud v Praze. Jeho nejvýznamnější kauzou z té doby je korupce bývalého vysokého úředníka finanční správy Jiřího Junga. Odsoudil ho pravomocně k osmi letům vězení za požadování úplatku deset milionů korun, aby jako protislužbu poskytl neveřejné informace. Z požadované částky nakonec obdržel polovinu a poté ho zatkla policie.
Podezření z padesátimilionového podvodu je jiný kalibr než aféra Věcí veřejných a nevztahuje se na něj poslanecká imunita. Babiš proto vyrukoval s nehoráznou obranou, že se v jeho případě jedná o první politický proces od roku 1989 (mimochodem totéž už před ním tvrdil David Rath).
Soudce této třaskavé kauzy je tak předem stavěn do role jakéhosi „Urválka“, jenž má rozhodovat o osudu potenciálního „politického vězně“, pronásledovaného zločinným režimem. Každý obžalovaný má jistě právo na spravedlivý proces a v rámci své obhajoby může říkat prakticky cokoli. Podstatné však je, zda svoji obranu doloží před soudem.
Nelze samozřejmě předvídat, jak soud dopadne. Soudní líčení může trvat několik let. Soudce Šott však v minulosti prokázal, že se dokáže obrnit před politickými vlivy, a to z obou stran pomyslné barikády. Možná i z toho důvodu pramení Babišova hysterie.
