nahoru

Nejprve zdaní energetiku, pak banky a pak vás. Politici vůbec neuvažují, že by mohli redukovat stát

Vladimír Pikora 1. července 2022 • 06:00
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
• foto: 
profimedia.cz

Stát se pomalu připravuje na energetickou krizi. Už nyní jsou energie rekordně drahé, a pokud přestane do Evropy téct plyn z Ruska, bude ještě hůř. Stát chápe, že bude muset pomáhat lidem, aby rekordní nárůst cen přežili. Otázkou ale je, kde na to vzít, aby nedošlo k rozkladu veřejných financí.

Piráti na to už přišli. Navrhují extra daň pro energetický sektor, jako by netušili, že to nakonec zase zaplatí zákazník. A tedy my. O tom, že by šlo věc řešit obráceně a snížit počet státních zaměstnanců, od politiků  neslyšíme. Z veřejných peněz přitom vloni žilo o 65 tisíc lidí více než před pěti lety. Cestou k ozdravení veřejných financí není podle mě více daní, ale menší stát. Já chci méně úředníků, méně úřadů a méně věcí, do kterých stát strká prsty.

Je to neuvěřitelné, ale vláda, která bývá mnohými označovaná za pravicovou, zvažuje zvýšení daní a mnozí jim kývají a tvrdí, že bez vyšších daní to nepůjde. Pomalu přemýšlejí o sektorové dani pro energetiku, banky a časem pro všechny včetně občanů. Nezlobte se na mě, ale to opravdu není pravicové, ale levicové.

Piráti uvažují jednoduše. Firmy v energetice mají nyní výrazně vyšší zisky kvůli rychle rostoucím cenám energií, a proto mají zisk nezasloužený a musí se rozdělit. Tady asi někdo četl Marxův Kapitál. Až moc to připomíná některé komunistické teorie. Plán Pirátů až na 25procentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu přitom podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. ODS je naštěstí skeptická.

ODS si nejspíš pamatuje, jak se kdysi nechala tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem nahnat do zvýšení daní, aby tím vyvolala recesi. Ačkoli okolní země rostly, my jsme klesali. A nakonec to vše skončilo volebním neúspěchem údajné pravice. Voliči věděli, že je politici zradili, když po volbách říkali něco jiného než před volbami.

ČEZ přitom není potřeba extra danit, stačí si vzít extra dividendu. Na tom ostatně už ministerstvo financí zapracovalo, když stát jako většinový vlastník nechal na valné hromadě zvýšit dividendu z představenstvem navrhovaných 44 korun na 48 korun. Státu tak přiteče přibližně 18 miliard korun. Piráty navrhované řešení mělo přinést dalších 10 až 20 miliard. Dividenda by přitom mohla být i vyšší. V minulosti jsme měli 52 korun. Dodatečné miliardy do rozpočtu by tak s vyšší dividendou mohly přitéct i bez extra daně.

Piráti mezitím zapomněli na investory na burze. Ti když slyšeli o zvažování extra daně, začali akcie polostátního ČEZu prodávat. Akcie tak během jednoho dne poklesly o 11 %. Takto Piráti znehodnotili státní majetek, aniž by dosáhli jediné koruny do státního rozpočtu. Kdyby nedělali nic, udělali by lépe.

Pokud by byla vláda pravicová, přistupovala by k věci obráceně

Místo příjmů do státního rozpočtu, by hledala místa, kde se dá zredukovat stát a s tím i výdaje. Naprosto alarmující je zpráva Národní rozpočtové rady, podle které vloni pro veřejný sektor pracovalo téměř 950 tisíc lidí, což představuje skoro čtvrtinu všech zaměstnanců. Když si uvědomím, že se každý čtvrtý nechá živit od okolních tří, kteří vytvářejí skutečné hodnoty, myslím si, že to je nezdravě moc. Navíc počet lidí pracujících pro erár v posledních letech prudce roste. Kde to skončí? Musí se to změnit!

Bohužel, kapři si rybník nevypustí. Máme zde skoro milion lidí, kteří žijí z veřejných rozpočtů. To je milion voličů. Který politik by našel odvahu je rozhněvat? Státní zaměstnanci jsou podobně důležitou skupinou jako důchodci. Ty si všichni politici naopak předcházejí.

Jistě, mnoho lidí začne vykřikovat, že z veřejných peněz nejsou placeni jen nenávidění úředníci, ale také třeba učitelé, policisté či hasiči. To je pochopitelně pravda, ale neznamená to, že bychom jejich počet v době ohromného deficitu veřejných rozpočtů, neměli snížit.

Třeba před dvaceti lety chodilo do škol zhruba o třetinu více dětí než dnes, ale učilo je o třetinu méně lidí než dnes. Podle mezinárodních porovnání se přitom úroveň znalostí dětí nezvýšila, ale naopak snížila. Investice do vyššího počtu učitelů a asistentů tedy nepřinesla to, co se od ní očekávalo. To ukazuje, jak je třeba, aby stát analyzoval své politiky a nevycházel z toho, že když dá někam více peněz, tak tím automaticky něco zlepší. Některé sektory se musí reformovat. Školství sem určitě patří.

Představa, že menší stát rovná se špatný nebo slabší stát, je naivní. Stačí se podívat třeba na Irsko či Španělsko. Tam pro veřejný sektor pracuje jen 15 % zaměstnanců. Nebojme se proto změn. Vyšší daně nejsou jedinou cestou.

Video se připravuje ...
Radovan Vávra o privatizaci ČEZuVIDEO Martin Bartkovský

Vladimír Pikora


Klíčová slova: inflace, politika, ekonomika



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější