Debata o vysokých cenách pohonných hmot neustává. Dává to logiku, protože na pohonných hmotách jsme všichni absolutně závislí – jezdíme v autech, jezdíme v MHD a konzumujeme věci, které někdo vyrobil a přivezl na náš trh, do našeho obchodu nebo přímo k našim dveřím. Ani po dvou měsících intenzivních debat však většina lidí nemá jasno v tom, jak se cena pohonných hmot tvoří a jaký je rozdíl mezi ziskem a marží.
Cena pohonných hmot se skládá ze tří základních složek – ceny ropy (ropných produktů), nákladů na dopravu a prodej a v neposlední řadě z daňové složky. Ta, jak ukazuje níže položená tabulka, hraje zásadní roli.
Ačkoliv vláda rozhodla o snížení spotřební daně na naftu a benzin, bude trvat několik měsíců, než se legislativní změna projeví na stojanech čerpacích stanic. Do té doby musíme počítat se spotřební daní 9,95 Kč/l nafty a 12,84 Kč/l benzinu. A musíme s ní počítat dvakrát, a to doslova. K ceně komodity, nákladům na distribuci a marži prodejce totiž přičteme spotřební daň a z tohoto celku počítáme DPH (ano, chápete správně, daň z přidané hodnoty tedy počítáme také z jiné daně).
Dostáváme se tak k zajímavému paradoxu, a sice že s růstem finální ceny roste daňová zátěž absolutně (v Kč), ale klesá relativně (v %). Z růstu cen tak nepochybně těží stát. Při ceně 50 Kč za litr nafty obdrží z každého zakoupeného litru 18,63 Kč. Možná vás napadne – proč se sazby daně prostě nesníží? To není bohužel tak jednoduché a nemluvím jen o legislativním procesu, který trvá dlouho. Jakožto členská země Evropské unie jsme vázáni minimální sazbou spotřební daně, která u motorové nafty činí 8,25 Kč/l u benzinu 8,98 Kč/l (v přepočtu dle aktuálního kurzu). Pod tuto sazbu jako členský stát EU jít nemůžeme.
A protože jako stát samozřejmě nedokážeme ovlivnit cenu ropy na globálním trhu, tak teoreticky zbývá zaměřit se na rafinerii, distribuci a čerpací stanice. Existuje u některého z těchto subjektů prostor pro nadměrné zvyšování zisku? Velmi těžko.
Rafinerie odebírají ropu a vyrábí z ní pohonné hmoty energeticky náročným procesem, který je daný a neměnný, přičemž mezi nákupem ropy a vyskladněním pohonných hmot uběhne několik měsíců. Kromě toho, že pracují s aktuálně vysokými náklady (inflace v podobě růstu cen energií či růst mezd se dotýká i jich), tak pracují s vysokou mírou nejistoty – co když z draze nakoupené ropy teď vyrobíme pohonné hmoty, které ale na trhu za několik měsíců budeme muset prodávat za nízké spotové ceny? Proto rafinerie pracují s jakýmsi průměrem mezi historickými cenami, aktuálními cenami a budoucími očekáváními, na základě nich stanovují prodejní strategii vztaženou k nákupní ceně ropy. Není to snadná matematická úloha, věřte mi.
Distribuce pohonných hmot, tedy jejich převoz na čerpací stanice, logicky levnější také nebude – když rostou ceny pohonných hmot, ceny práce a úroková míra na leasing techniky a vzdálenost mezi body se nemění, tak nemůžeme čekat, že distribuční náklady budou klesat. Samozřejmě vždy budou existovat rozdíly mezi jednotlivými regiony, které víceméně korelují se vzdáleností, na jakou se pohonné hmoty dováží. Ale na prostor pro úspory zapomeňme.
A konečně poslední v řadě: čerpací stanice. Čerpací stanice je tím posledním, kdo by mohl cenu ovlivnit. K nákupní (velkoobchodní) ceně přičte marži, DPH a prodává. Dlouhodobá data ukazují, že průměrná marže na litr pohonných hmot se pohybuje kolem 1,50 až 2 Kč. Její aktuální velikost ovlivňuje řada faktorů. Například lukrativnost umístění čerpací stanice, možnost dodatečných příjmů (např. z bistra, myčky či parkoviště pro kamiony), intenzita okolní konkurence, výše mezd v daném regionu nebo výhodnost dodavatelských kontraktů. Opět platí, že v situaci, kdy pumpě rostou variabilní náklady, musí zákonitě existovat tlak na růst marže – marže totiž ještě není ziskem, je to rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, z nějž prodejce nejprve hradí své náklady. Až po jejich úhradě mu zbude, nebo nezbude zisk. A s tím se velmi těžko operuje – pokud neznáte například nákladovou strukturu čerpací stanice, jak chcete určovat „správnou“ marži?
Trh s pohonnými hmotami je u nás velmi konkurenční a prodejci si uvědomují cenovou senzitivitu zákazníků – proto vězte, že když dočítáte tento text, stovky obchodníků s pohonnými hmotami, nákupčích v rafinériích i v čerpacích stanicích se snaží najít cestu, jak koupit o desetník levněji, získat prostor pro malé snížení finální ceny a tím pádem pro přetažení zákazníků od konkurence. A tak se chovají obchodníci i v jiných zemích – zde se může cena samozřejmě mírně lišit, protože členské státy EU mají vlastní sazby spotřební daně a DPH, vlastní zásobování a rafinerie (platí například, že čím blíže jste k moři, tím levněji nakupujete), vlastní strukturu trhu a vlastní pobídky od politiků. Ale s efektem zdražení ropy, a tím pádem i pohonných hmot, se potýkají všude – i v těžařských zemích, v nichž jsou pohonné hmoty stále levnější než voda, vyvolává růst cen ropy obavy a nespokojenost místních obyvatel.
Pohonné hmoty v ČR
| Finální cena motorové nafty (Kč/litr) | 30 | 35 | 40 | 50 |
| Cena komodity + distribuce + marže | 14,84 | 18,98 | 23,11 | 31,37 |
| Spotřební daň | 9,95 | 9,95 | 9,95 | 9,95 |
| DPH | 5,21 | 6,07 | 6,94 | 8,68 |
| PODÍL DAŇOVÉ ZÁTĚŽE NA CENĚ | 50,52% | 45.78% | 42,23% | 37,26% |
| Finální cena benzinu (Kč/litr) | 30 | 35 | 40 | 45 |
| Cena komodity + distribuce + marže | 11,95 | 16,09 | 20,22 | 28,48 |
| Spotřební daň | 12,84 | 12,84 | 12,84 | 12,84 |
| DPH | 5,21 | 6,07 | 6,94 | 8,68 |
| PODÍL DAŇOVÉ ZÁTĚŽE NA CENĚ | 60,16% | 54.04% | 49.46% | 43.04% |
