Druhé kolo francouzských prezidentských voleb bude 24. dubna napínavé, i když si současný centristický prezident Emmanuel Macron po první části hlasování udržuje roli mírného favorita.
Už první kolo voleb potvrdilo, že se toho v zemi galského kohouta za posledních pět let opravdu hodně, ale hodně změnilo. Novinové titulky sice mohou naznačovat opak, protože v druhém kole proti sobě stanou stejní soupeři jako v prezidentském volebním finále v roce 2017, ale kulisy souboje o Elysejský palác jsou tentokrát jiné. Francie jako by opustila staré rozdělení na pravici a levici a klíčovým politickým střetem se už definitivně stal souboj protestních kandidátů a reprezentantů zavedených, chcete-li, „starých“ politických pořádků.
Protestní většina
První kolo hlasování skončilo velkým vítězstvím protestních kandidátů. Když totiž sečteme hlasy pro Marine Le Penovou, levicového populistu sandersovského střihu Jeana-Luka Mélenchona, pravicového antiislamistu Érika Zemmoura, suverenistu Nicolase Dupont-Aignana a tři kandidáty antisystémové krajní levice (komunistu a dva trockisty), dostaneme šokujících více než 58 procent hlasů pro protest vůči zavedeným pořádkům.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
