Dramatik Milan Uhde vzpomínal, že v polovině osmdesátých let, v době komunistického režimu, předčítal na bytovém semináři svou hru o Karlu Marxovi. Všichni vyprskávali smíchy a vůbec se ohromně bavili. Následovala diskuse, v níž vystoupil tehdejší disident a reformní komunista Jaroslav Šabata, který řekl prorocká slova: Když je vládnoucí režim takhle směšný, znamená to jediné – je to konec epochy.

Symbolickým koncem komunis­mu pak bylo, když v létě 1989 někdo vynesl projev šéfa komunistů Miloše Jakeše z Červeného Hrádku. Tehdy na stranickém aktivu zcela vážně říkal, co dělat a nedělat, aby si KSČ uchovala hlavní roli ve společnosti. Lidé si projev nahrávali a váleli se smíchy. Ukázalo se, že král je nahý a v čele společnosti stojí šašek.