Třetina voličů se rozhoduje až týden před volbami. Dá se říci, že volby rozhoduje nenázorový střed?
Ano, dá se to tak říct. Nicméně nesmějí se z toho vyvodit mylné závěry. Nemá to znamenat, že politické strany mají být primárně středové, centristické. Mají o střed usilovat zprava či zleva, zůstaneme-li u socioekonomického politického střetu; případně z jiných pozic, pokud uvažujeme o jiných střetech.
To mj. vysvětluje, proč mají dlouhodobě lepší pozici strany, které
jsou názorově a hodnotově zakotveny jinde než ve středu. Česká republika v době předbabišovské i babišovské je vhodným příkladem – strany explicitně středové bývaly a jsou mnohem slabší než ideově profilované. Vysvětluje to třeba i úspěch Babišova ANO po jeho obratu doleva někdy v letech 2014 až 2015. Ačkoli o sobě ANO tvrdilo, že je středové hnutí, v zásadě převzalo z větší části dědictví paroubkovské sociální demokracie.
Důležité je rovněž jedno ze slov položené otázky, a sice „rozhoduje“. Česká společnost je dlouhodobě rozštěpená na dvě podobně velké, ale světonázorově zcela odlišné části, o nichž někteří sociologové či publicisté tvrdí, že jsou to „dvě Česka“. Nejlépe jsme to viděli při obou přímých prezidentských volbách, dnes to vidíme při sčítání preferencí pro ANO, SPD, KSČM a ČSSD na jedné straně a pro obě koalice na straně druhé. Jádra obou bloků jsou poměrně pevná, přičemž se hraje právě o ty nepřesvědčené, ti to „rozhodují“ – a pokaždé třeba jinak. Může to být nespravedlivé vůči těm, kdo mají stabilně jasno, ale je to tak.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
