Politické strany/hnutí jsou v tomto ohledu v obtížné situaci. Jsou to především ony, kdo jsou v prostředí poměrného volebního systému hlavním aktérem, tím, kdo platí, buduje značku, má zásluhu o reputaci apod. Skrze různé mechanismy také rozhodují o tom, kdo bude na kandidátní listině a na jakém místě.
Základní problém, na který poukazuje otázka, spočívá v personální vyprázdněnosti českých stran. Když se dostanete na kandidátku v tvrdé vnitrostranické soutěži strany se statisícovou členskou základnou či třeba skrze nějakou podobu masívních primárek amerického stylu, znamená to, že máte nezanedbatelnou společenskou podporu. V takovém prostředí, kdy velká část kandidátů skutečně reprezentuje někoho víc než sama sebe a pár svých stranických kamarádů, by se individuální kampaně omezovaly jen obtížně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
