nahoru

Babiš nebo opozice? Letos jsou populisti všichni, jen chce každý rozdávat jinde a z jiných peněz

Oliver Adámek 19. srpna 2021 • 11:00
Babiš nebo opozice? Letos jsou populisti všichni, jen chce každý rozdávat jinde a z jiných peněz
foto: Blesk Zprávy/ČTK

 Babišově vládě opozice tradičně vyčítá populistické dárečky pro její voličské skupiny a zadlužování země. Letos před volbami se ale zdá, jako by se hnutí ANO povedlo tenhle styl vnutit i koalici Spolu, jejíž program slibuje velké navyšování některých výdajů, a přitom žádné zvyšování daní.

Na začátek se asi stojí za to pozastavit nad tím, jestli náhodou termín populismu úplně neztrácí svůj smysl. Tento pojem se původně váže k americké Populistické straně z konce 19. století. Tehdy spočíval jeho význam ve faktu, že se strana odkazovala na vůli obyčejného lidu v kontrastu s elitami, jež jsou prolezlé korupcí. U nás tedy populismu v jeho originální formě vzpoury proti elitám odpovídá asi hlavně rétorika SPD, ve světě se asi dá za klasického populistu v tomhle původním významu označit Donald Trump.

Termín populismus se nicméně u nás vžil spíš pro ekonomický populismus, jinými slovy nestřízlivé rozhazování státních peněz, a to nejčastěji ve prospěch vlastního voličského jádra. Politika ale už v základu stojí na rozhodování, od koho a kolik peněz stát vybere a do čeho je dá. Hlavní střet levice a pravice vždycky na tomhle sporu stál. Je tedy vůbec na místě se nad populismem pohoršovat? A jde vůbec letos do voleb nějaká strana s nepopulistickým programem?

Uzdrav a rozhazuj

Nejčastěji se za populismus označuje navyšování důchodů na dluh, především ve formě jednorázového přídavku, který vláda rozdala loni před krajskými volbami a nejspíš na něj dojde letos opět před volbami do sněmovny. Obě opoziční koalice shodně prohlašují, že dají do pořádku státní pokladnu a skoncují se stamiliardovými schodky, které Babiš plánuje i na příští rok, v němž se nepočítá s žádnými lockdowny.

Obě opoziční koalice slibují „uzdravit“ státní rozpočet a skončit s rozhazováním. Piráti a STAN vyhlašují, že daně z příjmu zvyšovat nebudou, připouštějí nicméně třeba zdanění digitálních gigantů a taky komerčních nemovitostí. U nich se určitý populismus objevuje spíš třeba v prohlášeních toho typu, že zastaví inflaci, což úplně není v silách žádné vlády.

Program druhé opoziční koalice Spolu pak odmítá zvyšování daní absolutně, na druhou stranu však obsahuje takové navyšování výdajů i snižování příjmů, jaké by patrně znamenalo pokračování ve schodcích a prohlubování dluhů. Je dopředu jasné, že případná vláda s účastí Spolu takový program neprosadí a bude se muset přizpůsobit ekonomické realitě.

ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ve společném programu počítají se zachováním daně z příjmu v podobě po zrušení superhrubé mzdy, což znamená každoroční propad kolem 120 miliard. Paradoxně proti daňovému balíčku loni hlasovala Topka i lidovci, snad nejvíce ho kritizoval Miroslav Kalousek. V programu koalice se pro zrušení superhrubé mzdy argumentuje inflací a zvyšováním životních nákladů. Daňový balíček ale většinu z oněch 120 miliard nechal u lidí s nejvyššími příjmy, tím pádem se stát rozhodl zrovna v době krize pomoct primárně bohatším. Není divu, že dvě ze tří stran Spolu balíček nepodpořily.

Nad rámec těchto 120 miliard se přidává snížení sociálních odvodů a 2 procentní body, dále třeba zvýhodnění částečných úvazků a možnost převést 1 % z pojištění na důchod rodičů. Pokud jde o výdaje, slibuje Spolu navýšení rozpočtů vzdělávání a obrany, jaké odpovídá v součtu asi 60 miliardám, dále podporu hypoték bezúročnými půjčkami, jež pak rodiny se třemi dětmi nebudou muset splácet.

Čtvrt bilionu

Podle výpočtu člena Národní ekonomické rady vlády, sociologa Daniela Prokopa by to všechno v součtu znamenalo ve státním rozpočtu schodek zhruba 250 miliard. Otázku daní pak program Spolu shrnuje jen tak, že nemá cenu je zvyšovat, jelikož by bylo nutné navyšovat násobně, aby to samo o sobě stačilo na vykrytí současných schodků. To je sice pravda, nicméně úplně bez zvyšování daní v kombinaci s růstem některých výdajů je to taky zjevně nereálné. Teď není předmětem kritiky snaha pomoct rodinám nebo snižovat daně z příjmů, problém je jen v zasazení do reality země, která se aktuálně rekordním tempem zadlužuje.

Úspory výdajů, jaké Spolu navrhuje, jsou spíš v řádu jednotek až desítek miliard – konkrétně jde o propuštění 13procent státních úředníků za 7 miliard, dál zrušení projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe za 15 miliard a pak už jen abstraktní omezování neinvestičních výdajů, které má prý přinést 40-60 miliard. Tohle číslo není nijak rozepsané ani podložené, doprovází ho jediný příklad o přezouvání kol u aut zaměstnanců Národní sportovní agentury, jež mělo za jedno auto stát 40 tisíc. Dalších 80 miliard získaných z daní má přinést opět nespecifická podpora ekonomiky, zjednodušení podnikání a následný ekonomický růst.

Celkově vzato tedy Spolu nabízí něco stylově podobného jako hnutí ANO – akorát namísto důchodců připravuje transfery pro své cílové skupiny, tedy lidi ve středním věku a s vyššími příjmy a pro mladší rodiny. Je pochopitelné, že pravicová koalice si nemůže dovolit mít v programu zvyšování daní.  Vyrovnaný rozpočet ale s nízkými daněmi a zároveň takovými výdaji, jaké Spolu plánuje, úplně dohromady prostě nejde. A kritika populismu pak vyznívá tak trochu naprázdno.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější