Diskuse nad tématem, zda dát lidi s přirozeně nabytými protilátkami proti covid-19 na roveň očkovaným nabírá rysy absurdní komedie. Tiskovka v podání členů klinické skupiny ministerstva zdravotnictví, kde slovutní profesoři s vážnou tváří pronášeli perly v duchu – přirozené protilátky vás před virem neochrání, je proto nutné se očkovat, aby se vám v těle vytvořily protilátky, víc než cokoliv jiného připomínala skeč z dílny Monty Pythonů.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Vašákové jsou protilátky nespolehlivý parametr, podle něhož se nejde řídit, protože „i když má člověk v těle protilátky, může onemocnět”. A hned přidala příklad své kolegyně, která prý covid prodělala a onemocněla. „Očkovala se až poté,” kývá náměstkyně Vašáková smutně hlavou a divákovi začínají škubat koutky, protože začíná tušit, že tady ještě bude sranda.
Snad každý už ví, že například v Británii, je 40% hospitalizovaných v souvislosti s covidem již očkovaných. Nejčastěji vakcínou Astra Zeneca. Paradoxně, případy podobné výše uvedenému smutnému příběhu doktorky Vašákové jsou spíše výjimečné. Lidí, kteří covid prodělali a znovu onemocněli, je oproti očkovaným ve skutečnosti naprosté minimum. Ale to je pořád jen začátek.
Protilátky podle Martiny Vašákové prý nejde využít k tomu, aby se stanovil stupeň obranyschopnosti organismu proti koronaviru. Přitom právě výši hladiny protilátek zjišťují všichni výrobci vakcín při klinických studiích.
A šou graduje. Protilátky prý nelze využít ani jako průkaz bezinfekčnosti. Nejlepší je se očkovat, oznamuje náměstkyně Vašáková a v tu chvíli zákonitě vypukne v hurónský smích i otrlý divák. Poté, co jsou očkovaní Češi policií vyváděni z letadel, protože by na palubě mohli šířit nákazu, už má snad každý jasno v tom, nakolik je průkazem bezinfekčnosti očkování.
Slova se ujímá druhý expert, imunolog a člen klinické skupiny Ilja Stříž. V tisku je to prý s protilátkami jednoduché, ale ve skutečnosti je to složité… Těmito varovnými slovy zahajuje složitý výklad o tom, že s protilátkami po prodělané nemoci je to někdy složité.
Divák by mohl na chvíli propadnout panice, profesor ovšem zapomíná na to, že i skladník ve šroubárně si už dnes čte imunologické studie v časopisu Nature, a tudíž ví, že stejně složité je to i s protilátkami po očkování.
Není tedy jasné, proč o tom pan profesor mluví. „Protilátky rozhodně nejsou biomarkrem toho, zda je člověk chráněn,” varuje Ilja Stříž. Je to přitom stejný Ilja Stříž, který na konci května v klinické skupině tvrdil, že situaci kolem protilátek považuje do budoucna za neudržitelnou, „neboť fakt, že se vysoká hladina protilátek neuznává, je těžko odborně obhajitelný”.
Autorce těchto řádek poslal Ilja Stříž v dubnu tohoto roku následující zprávu: „Přiznám se, že v případě prodělaného onemocnění bych osobně preferoval zrovnoprávnění s očkovanými i bez testu, protože řada mladých osob s lehkým čí mírným průběhem má koncentrace protilátek nízké a mohli by být diskriminováni, i když mají obranyschopnost určitě lepší než senioři s vysokými hladinami protilátek... Když však bude průchozí zrovnoprávnit osoby s prodělaným onemocněním pouze za cenu stanovení protilátek, tak to samozřejmě bude lepší než současný stav a budu to usilovně podporovat.”
Co vlastně Ilja Stříž podporuje dnes, to ví asi jen on sám. Totéž stanovisko jako on v klinické skupině zastávala dle zápisu zveřejněného na stránkách ministerstva zdravotnictví ještě nedávno i třetí účastnice tiskovky infektoložka Hana Roháčová. Na tiskovce ale kupodivu tvrdila, že zjišťování hladiny protilátek je nesmysl.
O tom, co je a co není nesmysl, by se po zhlédnutí této tiskové konference dalo mluvit ještě hodně dlouho. Zopakujme proto některá fakta.
Přirozeně nabytá imunita po nemoci covid-19 je dokonalejší než ta získaná po vakcíně. Lidé po covidu jsou chráněni lépe než očkovaní. Ukazuje to například i výše zmíněná situace ve Velké Británii.
Očkování do vysokých hladin protilátek zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. Je jistě možné diskutovat o tom, zda lidem po covidu s odstupem času po nemoci nenaboostovat imunitu jednou dávkou vakcíny, lze se bavit i o tom, zda stanovit cosi jako protektivní hladinu protilátek, i když to není nezbytně nutné. Z ministerstva a z odborné skupiny Meses také zaznívá, že protilátky uznává jako doklad o prodělání nemoci jen Rakousko. Není tomu tak. Podle doporučení americké CDC lidé v USA po dobu tří měsíců po pozitivním sérologickém testu nemusejí do karantény v případě kontaktu s infekcí. Serologické testy lze opakovat a tříměsíční lhůtu prodlužovat. V Izraeli jsou lidé s pozitivním sérologickým testem postavení naroveň očkovaným.
