nahoru

Vladimír Pikora: Klimatické cíle EU jsou nereálné. Nefungují ekonomicky, sociálně a už vůbec ne logicky

Vladimír Pikora 22. července 2021 • 18:00
Vladimír Pikora: Klimatické cíle EU jsou nereálné. Nefungují ekonomicky, sociálně a už vůbec ne logicky
foto: Reuters

EU mi někdy připomíná chytré hodinky. Ty mají tendenci mě vychovávat a úkolovat. Jednou mi řeknou, že se mám postavit, jindy mi řeknou, že touto dobou obvykle už mám odcvičeno a že bych s tím měl něco dělat atd. EU nám ve stejné logice minulý týden připomněla, že bychom se měli více starat o klima. Přišla s balíčkem klimatických cílů, které mají členské země v následujících letech schválit. Podobně jako chytré hodinky však bez rozmyslu, zda je uskutečnění těchto cílů vůbec reálné. Chytré hodinky totiž neznají mé plány na daný den, a tak obvykle jejich návrhy ignoruji. Podobné se mi zdají návrhy EU.

EU si například jako cíl stanovila rok 2050 jako uhlíkově neutrální. Dalším cílem je, že do roku 2030 sníží emise o 55 % proti roku 1990. Jenže to je podle mě naprosto nedosažitelné, protože do roku 2019 dokázala snížit emise jen o 24 %. Jinými slovy, za téměř 30 let jsme snížili emise pouze o 24 % a za dalších 10 let je máme snížit o 31 %. Třikrát kratší čas a o téměř polovičku vyšší změna emisí. To se mi zdá naprosto nereálné. To je vážně jak u těch hodinek, když se mě snaží motivovat, abych si ještě zacvičil.

Neznám nikoho, kdo by byl proti ekologii, ale toto je bláznovství

Každý chce čisté životní prostředí, ale návrh EU je podle mě za hranou reálnosti i ekonomických dopadů. EU totiž chce do roku 2035 zakázat prodej nových aut s dieselovým a benzínovým motorem. Moderní auta mají být ekologická. Jenže naše ekonomika stojí na autech více než běžné evropské země. Nás tyto plány zasáhnou mnohem víc než ostatní.

Nereálné je podle mě nejen rozšíření elektroaut, ale i infrastruktury, kterou potřebují. Problémem je, že k tomu, aby tato auta mohla ve velkém vstoupit do provozu, potřebujeme velké investice do jejich nabíjení. A to přitom ani nevíme, zda elektrické vozy nejsou jen slepou vývojovou uličkou, protože je možné, že budoucnost je ve vodíku. Už dnes ale víme, že do elektrické infrastruktury budeme muset investovat miliardy.

Minulý týden jsem šel po Praze a viděl, jak z činžáku vede prodlužovací kabel na ulici, kde někdo dobíjel elektroauto. Musel jsem si to vyfotit a dát jako obrázek budoucnosti na Facebook. Vynucený rychlý přechod na alternativní pohony nemůže skončit ničím jiným než klubky kabelů na chodníku a přetížení elektrické sítě. To chceme?

Tam, kde nepomohou peníze, mají pomoci sebemrskačské zákazy

Zatímco politik prosazuje změny ekonomiky zákazy prodeje či dotacemi, ekonom by nechal volnou ruku trhu. Žádné zákazy, žádné dotace. Pokud jsou elektroauta dobrá, zákazník si je sám vybere. Bude ho hřát u srdce, že je ekologický. Bohužel,  ekonomové ve vedení EU nejsou, jsou tam politici.

Velkou otázkou je, zda má smysl klást si takové sebemrskačské cíle, když klima máme jen jedno a víme, že zbytek světa se moc neomezí. Ten, kdo byl v Africe, ví, že tento kontinent je vrakovištěm aut vyspělého světa. V Etiopii stále třeba běžně jezdí plechovky, které u nás jezdily za socialismu. A ještě tu léta jezdit budou. Afrika emise neřeší.

Indie patří mezi přední znečišťovatele planety a žádné ekologické cíle nemá a v nejbližších letech asi ani mít nebude. Proč se chce Evropa takto střelit do nohy? Tím, že my budeme jezdit draze a ostatní levně ve starých vracích, globální klima moc nezměníme. Být vzor pro ostatní nás vyjde draho.

Navíc to, že dnes některá země vypadá nalomená k tomu, aby Evropu následovala, vůbec nemusí znamenat, že to nakonec tak udělá. Stačí jedny volby a vše může být jinak. Vzpomeňme na USA. Jeden prezident dokáže změnit směr.

Tlak na automobilky přichází ve špatnou dobu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí vše růžově, když nedávno prohlásila, že je potřeba, aby automobilky výrazně zvýšily výrobu elektromobilů, protože ze zkušenosti víme, že když se zvýší objem výroby, ceny vozů budou klesat. Ano, tak to může být. Zvýšená nabídka aut by měla přinést nižší ceny. Ale tak to být vůbec nemusí. I bez změny pohonů mají automobilky už dnes dost problémů. Aktuálně musí přerušovat výrobu kvůli nedostatku čipů, což se jeví jako problém, který nebude trvat jen měsíce, ale mnohem déle. To nevede k nižší ceně, ale naopak k vyšší.

Jako reálný scénář se mi jeví to, že se ceny elektrických aut a aut se spalovacími motory srovnají, ale nikoli tím, že by cena klesla, ale naopak tím, že cena běžných vozů vzroste.

Vše tak může skončit paradoxem. Je pravděpodobné, že řada lidí bude uvažovat tak, že si na poslední chvíli před zákazem klasických aut koupí auto se spalovacím motorem a bude dlouho jezdit tak, jak je léta zvyklá. Poptávka po nových elektroautech tedy nevzroste tak, jak politici plánují. Prostě o ně nebude zájem.

A nakonec bude stejně jedno, jaké auto kdo má, protože z měst budou vyhnána všechna auta. Zelení totiž nebojují jen proti emisím, oni bojují proti autům obecně. Stačí se podívat do Paříže. Tam bude v centru města maximální rychlost aut snížena na třicítku a ubude také parkovacích míst. Proč mít nové „ekologické“ auto, když vás stejně nutí do MHD nebo na kolo?

Pokud si Leynová myslela, že nabídka vzroste bez dotací a bez politického tlaku jen kvůli vysoké tržní poptávce, je dost optimistická, pak ale žádné stanovování roku 2035 není třeba. To by bylo podle mě nejlepší. Nechte zákazníka, ať si vybere takové auto, jaké chce. Buzerace, jakou mi dělají chytré hodinky, na mě stejně nefunguje. Předpokládám, že takových, jako jsem já, bude hodně.

Prototyp robotické nabíjecí stanice TeslaVIDEO Tesla

Vladimír Pikora


Klíčová slova: ekonomika, klima, Evropská unie, ekologie



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější