nahoru

Marek Stoniš: O čem lžu, když náhodou mluvím pravdu

Marek Stoniš 22. července 2021 • 06:00
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Ivan Steiger

Přemýšlet nad významem titulku nemá smysl, mohla by nám z toho jít hlava kolem. Pokusím se proto případnou motolici vzít na sebe.

Když Andrej Babiš minulý týden na Twitteru oznámil: „Zítra řeknu pravdu,“ ihned mi vytanul na mysli slavný „paradox lháře“, tedy výrok antického filozofa Epimenida, původem z Kréty, že všichni Kréťané lžou. Opravdu všichni Kréťané lžou, když sám autor tohoto výroku je Kréťan? Když lhář tvrdí, že všichni lžou, může to být pravda? Nebo: Když lhář lže o tom, že všichni lžou, lže jen on sám, a ostatní jsou pravdomluvní? Opravdu by ten slavný paradox platil jen ve chvíli, kdyby jej pronesl jediný a poslední obyvatel Kréty?

Bohužel, ani Andrej Babiš nám do tohoto slavného paradoxu příliš světla nevnesl. Jistě, jako by do něčeho někdy nějaké světlo vnesl… Ti, kdo se těšili, že po každodenním prolhávání životem, byznysem a politikou konečně jednou řekne pravdu, zase nakonec propadli beznaději. Babiš neuhnul ze svých zásad a lhal i v pátek. Když totiž prohlásil, že zítra řekne pravdu, řekl pravdu jen v tom, že v pátek něco řekne. A bude zase lhát. A to vskutku monumentálně. Vydal totiž čtyřsetpadesátistránkový spis (a dalších 32 stran mají fotografické přílohy) o tom, že mluví pravdu a že si tu pravdu máme přečíst, než ji zakážou. Úmyslně píšu, že knihu vydal (respektive zaplatil), rozhodně ji nenapsal. Člověk, jenž nedokáže sestavit větu tak, aby měla začátek, prostředek a logicky i závěr, se této knihy prostě nemohl dopustit. Je stylisticky i obsahově poměrně konzistentní, prostě tak, jak dokážou profesionálně prostřednictvím naší krásné a jimi znásilněné češtiny lhát Babišovi všehoschopní Goebbelsové – Prchalové.

Ostatně, Andrej Babiš už jednu profesionální knihu lží vydal a inspiroval jí sám sebe. Jmenovala se O čem sním, když náhodou spím a stylizoval se v ní do role vizionáře, který chce změnit naši budoucnost a proměnit Česko v moderní technologicky rozvinutou zemi, ve které bude vlak z Prahy do Brna svištět dvacet minut. Uběhly čtyři roky a z Prahy do Brna, natož do Ostravy, se nedostanete řízením Babišova ministerstva dopravy prakticky vůbec.

Abych nebyl nařčen z podjatosti, snažil jsem se pro svá tvrzení o prolhaném Babišovi najít konkrétní lži, ale nejde to. Řekl jsem si totiž, že zkusím najít raději nějakou pravdu. Ale nenašel jsem. Nelžu. Ale hledání mělo jeden pozitivní efekt: Pochopil jsem, že Andrej Babiš považuje své lži za pravdu, a když mu tu jeho pravdu někdo nevěří, spravedlivě se rozhořčí. Je ten člověk vlastně ještě lhář?

Lži bývají milosrdné. Kruté. Nevyhnutelné. Zákeřné. Nevinné. Banální. Zamilované. Filozofické z Kréty.

A pak ty Babišovy.

Text vyšel jako úvodník nového tištěného Reflexu >>>





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější