nahoru

Lex Arenberger: Vláda podle soudu omezila obchody a služby nezákonně, ale nebere to na vědomí

Jiří Sezemský24. dubna 2021 • 14:25
Lex Arenberger: Vláda podle soudu omezila obchody a služby nezákonně, ale nebere to na vědomí
foto: ČTK/Roman Vondrouš

Vláda se chová podle premisy ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (ANO), který krátce po převzetí úřadu připustil nezákonné rozhodování vlády. Otevřeně přiznal, že omezování shromažďování lidí mimo rámec nouzového stavu může narazit u soudu, jelikož to nový pandemický zákon neumožňuje.

„Lidé musí naše mimořádné opatření respektovat do doby, dokud ho třeba nezruší soud. To znamená, ani ty dva lidi nám pochopitelně neprojdou. Takže je už vlastně úplně jedno, co nastavíme,“ řekl Arenberger v České televizi.

Právní nihilismus

Za tento právní nihilismus, kdy nevadí, pokud vláda se svými covidovými zákazy narazí u soudu, sklidil vlnu kritiky. „Není možné, aby ministr připouštěl, že ví, že jedná nezákonně, ale že holt to bude platit, dokud to nezruší soud. Tohle byl velký přešlap,“ reagoval ústavní právník Jan Wintr.

Dnes se Arenbergerova slova naplňují a hned dvojnásobně. Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu advokáta Zdeňka Koudelky a zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 10. dubna, které po ukončení nouzového stavu omezuje provoz obchodů, služeb a shromažďování lidí.

Soudci spatřují nezákonný postup v procesní vadě, kdy tyto restrikce nebyly vydány s předchozím souhlasem vlády, ale až s následným. Neméně závažné jsou však jejich závěry směřující k podstatě vládních nařízení.

Nelze obcházet zákon

Pandemický zákon rozlišuje mezi pojmy „zákaz“, „omezení“ a „stanovení podmínek“. Soud trvá na tom, že co zákon umožňuje jen omezit nebo regulovat, nelze zakazovat. „Není přípustné, aby ministerstvo absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházelo stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat (například že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně, nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky),“ uvedl předseda soudního senátu Tomáš Langášek.

Zástupci podnikatelů a opozice vzápětí vyzvali vládu, aby nastavila pravidla zakázaného maloobchodu a služeb tak, aby je bylo možné co nejrychleji otevřít a nedocházelo k dalšímu poškozování už tak sužovaného malého podnikání s naprosto neadekvátními kompenzacemi.

Závažnější šíření koronaviru v malých provozech se neprokázalo, zatímco velké průmyslové podniky jedou bez přerušení. Nezákonný postup vlády sice umožňuje žádat náhradu škody, ale to je při extrémně liknavém přístupu státu k odškodňování postižených firem a živnostníků běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.

Obchody a služby beze změny

Vláda tyto apely nevyslyšela. Reagovala sice rychle a druhý den vydala nové nařízení, které napravuje procesní vady a některé regulace, zejména při shromažďování lidí. Zavřené obchody a služby však zůstaly beze změny, a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se tváří, že to není v rozporu s rozhodnutím soudu.

To je ovšem sporné. Spíše se znovu naplňují slova ministra Petra Arenbergera, který nemá problém vydat právně kontroverzní nařízení, které může být znovu napadeno jako nezákonné, a počkat si na další rozhodnutí soudu.

„Vláda vydala znovu stejné restrikce služeb a maloobchodu, v přímém a zjevném rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Největší chyba: ,Omezuje se' činnost provozoven tak, že se ,zakazuje přítomnost veřejnosti',“ napsal na twitter Ondřej Dostál, specializující se na zdravotnické právo. „Už to začíná hraničit s pohrdáním soudem, což určitě není něco, co by mělo být v jakémkoliv demokratickém státě tolerováno,“ řekl právník portálu iDNES.cz

Kritici upozorňují na to, že maloobchod a vybrané služby by neměly být zcela zakázány, ale jen omezeny, například počtem klientů v provozovně. Nikdo dosud nebyl schopen věrohodně vysvětlit, proč tato omezení mohou platit v supermarketech s velkým počtem zákazníků, a nikoli v malých obchodech, kde jich může být najednou jen několik. Podle Dostála je nadále sporné i omezení setkávání osob pouze na dvě, což je v rozporu s pandemickým zákonem i rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Nelze proto vyloučit, že brzy bude následovat další podání k soudu.

Nejde o první případ

Bohužel se nejedná o první případ protiprávního počínání vlády v průběhu epidemie. Dostálova stížnost stála za loňským verdiktem Městského soudu v Praze, který zrušil nezákonně vyhlášené plošné restrikce na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví, nikoli vlády podle krizového zákona používaného v nouzovém stavu. Babišův kabinet se tehdy octl v podezření, že tím chce zkomplikovat náhrady za škody podnikatelům způsobené státními zásahy, obsažené v krizovém zákoně.

Současný přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu s přesahem do budoucna byl vynesen krátce poté, kdy dal Ústavní soud za pravdu senátorům, že vláda nemůže obcházet Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nový stav nouze bezprostředně po ukončení předchozího s odvoláním na žádost hejtmanů.

„Nezmění-li se skutečnosti, na základě kterých byl vyhlášen nouzový stav, nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila,“ uvedl Ústavní soud.

Tyto rozsudky dokazují, že si vláda příliš neláme hlavu s tím, zda jsou její opakované a dlouhodobé zákazy podnikání, hraničící s likvidací celých oborů služeb, obchodu a kultury, v souladu s právem. Důvěra podnikatelů a velké části veřejnosti ve smysluplnost přijímaných restrikcí a kompetenci vlády klesá k nule.

Jiří Sezemský




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější