Dnes odpoledne proběhne ve Strakově akademii dohadovací řízení mezi zástupci hnutí ANO a KSČM. Komunisté jsou totiž nespokojeni, že ANO neplní toleranční smlouvu, na jejímž základě je u moci držena menšinová vláda ANO a ČSSD. Většina členů širšího vedení komunistické partaje se kloní k tomu, aby toleranční smlouva byla vypovězena. Celé toto řinčení zbraní je poněkud úsměvné a spíš na efekt. ANO tuto dohodu totiž neplní již dlouho a komunisté si spíš chtějí rebelantstvím proti Babišovi zachránit krk a udělat si očko u voličů, kteří již za půl roku znovu rozdají karty. Bude to ale stačit?
V této věci je potřeba zdůraznit a pro zapomnětlivé připomenout několik věcí. Samotná spolupráce ANO (+ČSSD) s komunisty byla od samého začátku účelový a mocensky kořistnický krok. Kvůli čemu by se radikální levičáci spojovali s hnutím, v jehož čele stojí multimiliardář? Komunisté sice ve volbách na podzim 2017 dosáhli nejhoršího výsledku v novodobé historii České republiky, nicméně následně se skrze toleranci Babišovy druhé vlády dostali nejblíž k reálné vysoké moci. Bez Babiše by toho nedosáhli.
Do společného mocenského holportu si nadiktovali mnohé. Vlajkovou lodí bylo zdanění církevních restitucí. Tento nenávistný jidášský kopanec vůči církvím nakonec spadl pod stůl, ale komunistům se od moci nechtělo. Připomeňme, že za svoji toleranci menšinové vlády dostali mnoho lukrativních a vlivných funkcí. Vojtěch Filip je 1. místopředsedou Sněmovny a statutárním zástupcem Radka Vondráčkam Miloslava Vostrá je předsedkyní vlivného rozpočtového výboru a tak dále. A za hrst zlaťáků byli proto komunisté schopni skousnout leccos.
Nicméně rudí především posloužili jako užiteční panáci Andreji Babišovi a jeho mocenským ambicím. Babiš a jeho hnutí ANO kdysi volili vesměs pravicoví voliči. Za poslední čtyři roky se z této partaje stala čistě levicová strana, která komunistům i ČSSD přebírá voliče. Babiš s oblibou říká, že jeho hnutí je pro všechny. Je to bohapustá lež. On pro to, aby zůstal u moci, popřel leccos a dělá politiku, nad kterou musí každý středově či pravicově zaměřený člověk, který vnímá realitu a je při smyslech, ohrnout nos a odplivnout si.
Komunisté na vlastní kůži pociťují něco, co všichni ostatní už vědí dávno, a to, že ANO a Babiš nedrží dohody. Nedopadly restituce, armádě vrátil peníze z rozpočtové rezervy a tak dále. Pro premiéra je důležitá jedna věc, a tou je jeho moc. O nic jiného mu nejde a pro setrvání u ní odkýve cokoliv. A po příštích volbách bude schopen klidně uzavřít dohodu se stranami z opačného spektra jen aby nebyl odsunut na druhou kolej. Tedy pokud o to bude zájem a bude v pozici, že bude mít co nabídnout a vlísat se do přízně.
Podtrženo a sečteno, ono je úplně jedno, jestli komunisté pakt s ANO vypovědí či nikoliv. Už je totiž hodně pozdě. Aby to mělo nějaký smysl a hlavně důvěryhodnost, měli tak učinit mnohem dříve. Nyní už jen těžko budou vysvětlovat, že jde jen o chladný pragmatický kalkul, který má zabránit pádu preferencí. A i kdyby komunisté dohodu vypověděli, nestane se už nic. Do voleb zbývá tak málo času, že Babišova sestava to dovládne do konce a bude jedno, jestli má většinu hlasů ve sněmovně či nikoliv. Jasné je to, že se touto spoluprací umazaly obě strany. Zatímco komunisté míří do propadliště dějin, propad ANO jeho zakladatele příliš netěší. On totiž nyní hraje o všechno. Nejen o premiérskou funkci, ale především o svoji budoucnost. A to je zatraceně pořádný bank.
