nahoru

Summit Číny se zeměmi východní a střední Evropy skončil fiaskem. Zeman ale zůstal Pekingu věrný

Viliam Buchert10. února 2021 • 17:00
Summit Číny se zeměmi východní a střední Evropy skončil fiaskem. Zeman ale zůstal Pekingu věrný
foto: Twitter/ Jiří Ovčáček

Kvůli čínské chřipce několikrát odkládaný „Summit Čína a země střední a východní Evropy (17+1)“ proběhl nakonec v úterý prostřednictvím videokonference. A bylo to pro Peking velké fiasko, protože šest zemí EU (Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva) nezastupovali prezidenti či premiéři, ale jen slabší politické váhy. Čínský prezident Si Ťing-pching tak na druhé straně obrazovky „ztratil tvář“, což je to nejhorší, co se ve východoasijských kulturách může stát. Řečeno slovy exprezidenta Klause, summit byl „prázdný a falešný“. Vůbec nic nepřinesl ani Česku.

Jediným výstupem, který se z celého summitu objevil v České republice, byl přepis kratičkého vystoupení prezidenta Miloše Zemana v diskusi. Najdete ho na stránkách Pražského hradu, ale číst ho nemusíte, není v něm vůbec nic nového a zajímavého. Ani nemá být ani proč. Obrovské miliardové investice Číny v Česku, které před lety veřejnosti fanfarónsky sliboval Zeman, se jednoduše nekonají. O summitu není dokonce vůbec žádná zmínka ani na stránkách ministerstva zahraničí či na Twitteru šéfa diplomacie Tomáše Petříčka. I to o něčem svědčí.

Online fiasko 

Ještě několik hodin před začátkem videokonference, která se vydávala za summit, čínská strana nevěděla, jak akci vůbec pojmenovat. Protože nakonec to klasický summit nebyl. Některé země účast svých nejvyšších představitelů odvolaly. Důvod? Čínské slibované investice obcházejí celou Evropu velkým obloukem už pět let. Zbylo z nich jen několik projektů. Velmi nevyrovnaný je i vzájemný obchod.

Přímých investic z Číny přišlo do Evropy (počítají se všechny země, i ty mimo EU) nejvíce v roce 2016. Bylo to za úctyhodných 37,3 miliardy euro. Jenže pak, na potvoru právě v době, kdy čínský příliv avizoval Miloš Zeman, přišel sešup. Rok 2017 – 29,2 miliardy euro. Rok 2018 – 17,4 miliardy. Rok 2019 – už jen 11,7 miliardy. Kolik to bylo loni ještě není známo, ale podle odhadů renomovaných agentur to bude ještě méně. Ne, vzájemný obchod s Čínou nestagnuje (ani v případě České republiky), ale realita je taková, že evropské země většinou násobně více dovážejí, než vyvážejí. Loni například roušky, respirátory a další zdravotnických materiál. Nepoměr je přitom tak obrovský, že některé země jsou znepokojeny a na úterní videokonferenci proto nevyslaly své nejvyšší představitele.

Vychýlený byznys

Miloš Zeman například v úterý čínskému prezidentovi řekl: „Myslím si, že se někdy dopouštíme té chyby, že podepisujeme nejrůznější memoranda o spolupráci, ale ne vždy se tato memoranda daří naplnit konkrétním obsahem.“ V překladu: Slibované obří čínské investice, které propagoval před lety právě Zeman, do Česka nedorazily a není ani žádný náznak, že někdy dorazí. Ostatně na videosummitu se o žádné konkrétní nezmínil ani čínský prezident Si Ťin-pching. Peking se totiž v posledních letech daleko více zaměřuje na byznys v oblasti Tichomoří. 

Český prezident pak ve svém projevu už pouze řekl: „Čínský projekt nové Hedvábné stezky, považuji za fascinující výzvu do budoucnosti a za zřejmě nejsložitější a nejnáročnější projekt, který naplňuje zásadu konektivity, tedy toho, o čem mluvil pan prezident Si.“ Úspěch prý bude mít podle Zemana zejména tehdy, když to budeme chápat mimo jiné jako výstavbu vysokorychlostní železnice spojující Čínu s Evropou. Ze stamiliardových investic zbyla jen vysokorychlostní trať, která se navíc netýká Česka? To bude ale znamenat jen další zvýšení nerovnováhy ve vzájemném obchodě s asijskou supervelmocí, protože čínské zboží se sem bude dovážet ještě s větší intenzitou. A bude to především spotřební zboží a směrem do Asie poputují i suroviny či potraviny.

Ostatně, kromě možné dodávky čínských vakcín proti koronaviru (ty už mají zajištěné Maďarsko a Srbsko), se úterní summit zaměřil právě na rozšíření dovozu potravin z Evropy do Číny. Pekingská vláda slíbila zdvojnásobení čínského dovozu potravin z východní a střední Evropy v příštích pěti letech. Na první pohled to vypadá jako výborný byznys, ale experti upozorňují na fakt, že tento postup už léta zvyšuje ceny potravin v samotné Evropě. A to dopadá zejména na sociálně slabší skupiny. Přitom Miloš Zeman slíbil v roce 2013, že bude zastupovat 10 milionů českých občanů. Ze slibu nezbylo vůbec nic. Jen láska k čínskému totalitnímu režimu prezidentovi zůstala.

Před úterním summitem pak docházelo k takovým absurditám, že slovenský premiér Igor Matovič ještě dva dny před videokonferencí naznačoval, že na ní vyšle nižší politickou hodnost. Den před summitem si ale Slovensko vyjednalo vyšší odběr jehněčího masa do Číny. Matovič tak vyměnil jehňátka za nějaký zásadnější postoj.

Nepovedený summit, což muselo být pro Peking obzvlášť bolestivé, přitom přišel jen několik týdnů poté, co 30. prosince Evropská unie a Čína dojednaly úvodní dohodu o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Obě strany o této významné dohodě jednaly skoro sedm let. A nejméně další rok potrvá, než smlouva vstoupí v platnost. Musí ji mimo jiné ratifikovat Evropský parlament, kde by podle agentury AP mohla narazit kvůli problematice lidských práv.

Evropské firmy díky nové dohodě získají povolení působit v Číně v odvětvích, jako jsou elektromobily, soukromé nemocnice, reality, reklama, námořní doprava, telekomunikační cloudové služby, systém rezervací letenek a pozemní odbavení. Některé požadavky, že firmy musejí fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem, budou zrušeny. Čína zakáže i nucený transfer technologií zahraničních firem. Slíbila také, že bude transparentnější u dotací a zakáže státním podnikům diskriminaci zahraničních investorů.

Jenže to pořád nejsou ty slibované investice, které měly mířit do Evropy, včetně České republiky.

Ne, že by to bylo nějaké velké překvapení, že Čína nedodrží to, co slíbila. Opakuje se to celá desetiletí. Západní státy jsou ale v tomto směru naprosto nepoučitelné a postupně vlezly do „čínského ekonomického chomoutu“, z kterého už nepůjde uniknout. Podle údajů EU je teď Čína jejím druhým největším obchodním partnerem za Spojenými státy. EU je pak největším obchodním partnerem Číny. Denní hodnota obchodu mezi Čínou a Evropou činí v průměru jednu miliardu eur (26,2 miliardy Kč). Jenže je to znatelně výhodnější pro Peking, kvůli obrovskému obchodnímu deficitu, který v tomto případě vidíme na straně starého kontinentu.

Téměř deset let Čínou budovaná iniciativa, která dnes vystupuje pod čísly 17+1, tak není pro země střední a východní Evropy tak výhodná, jak se mohla jevit. Dokonce má velké problémy. Diplomatická porážka, kterou v úterý utrpěl čínský prezident Si Ťin-pching na videosummitu, kterého se odmítly některé země zúčastnit na nejvyšší úrovni, je toho důkazem.

Miloš Zeman je už sice sám zneklidněný tím, že čínské investice do Česka nepřišly, ale pořád se tváří, že jeho přítel Si ještě „něco zařídí“. Toho se ale nedočkáme. Nebyla to tak v úterý jen čínská prohra, ale i prohra české zahraniční politiky. Která na adresu Číny neřekla na rozdíl od jiných vlastně nic. 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,190
21,920
30,360
Nejčtenější