Krátce před nedělním polednem odpálila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová historiologickou bombu, která se následně dočkala zasloužené pozornosti. „Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid,“ prohlásila v Partii na TV Prima.
Velkoleposti jejího příměru neubral na efektu ani fakt, že se to následně se skromností sobě vlastní snažila bagatelizovat. Nechtěla prý zpochybňovat počty obětí nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva. Jen narážela na to, že ani tehdy nebyly zavřené školy. Tedy pokud zůstaly stát, chtělo by se dodat.
Džin z lahve politické prostořekosti byl vypuštěn. A zanedlouho doputoval i na Kavčí hory. „Teď budu říkat vlastní názor. Nemám ho o nic opřený,“ varoval diváky Otázek Václava Moravce předseda komunistů Vojtěch Filip. To když došla řeč na jistý teplický večírek, kde se ocitl i šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička.
A na doplnění, jak je spokojen s reakcí dotyčného, Vojtěch Filip řekl: „Já vnímám to, že pokud šlo o poslanecký mandát, Milan Hnilička rezignoval. Tím to z pohledu politické reprezentace vidím vyřešené.“ Neboli i politik formátu prvního komunisty má svůj vlastní názor a nebojí se ho střílet od boku.
Mistr slova Filip má zdá se odpověď na vše. Třeba právě na otázku, zda by Milan Hnilička neměl složit i funkci ve sportovní agentuře: „To je otázka… na ty, kteří dnes o tom rozhodují.“ Dokonalá, neprůstřelná odpověď.
Zahanbit se ale nedal ani další z diskutujících, šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Podobně jako jeho vládní a stranická kolegyně Jana Maláčová dostal příležitost se vyjádřit k návratu dětí do škol. Naštěstí nikoliv k paralele s druhou světovou válkou, ale k mnohem přízemnějšímu, byť taktéž důležitému tématu. Tedy zda bude po pondělním zasedání vlády představena strategie návratu dětí do škol. „To se ptáte dobře, ale špatného člověka,“ reagoval na palčivou otázku vicepremiér a šéf jedné z vládních koaličních stran. „Zeptejte se pana premiéra, potažmo pana ministra školství. Já mám svůj resort a mám svoji odpovědnost,“ dovysvětlil Jan Hamáček mimoběžnost otázky.
Jsou to samozřejmě všechno jen věty vytržené z kontextu. Tři náhodné příklady současné politické debaty. Zcestná historická paralela, vlastní názor bez názoru, nezúčastněná účast na vládě. Jako by tu řádil i nějaký politický virus.
