nahoru

Utopeni ve víně: Úvaha o podpoře domácí zemědělské produkce od vinaře Cibulky

Petr Cibulka9. února 2021 • 06:10
Petr Cibulka se synem a manželkou u svého vinohradu
Petr Cibulka se synem a manželkou u svého vinohradu
• foto: 
Zbyněk Pecák

Jako menší vinař se pokusím o nestranný pohled na přijatý zákon o povinných kvótách pro české potraviny. Souhrnný názor by se dal zhmotnit do věty: Ten zákon není proveditelný.

Budu se držet vína. U toho se argumentuje podobně jako u ostatních zemědělských produktů tím, že v jeho výrobě nejsme soběstační.

Zajímavé tvrzení, protože ty podniky, které dodávají do velkých obchodních řetězců, značnou část produktů dovážejí a lahvují u sebe. Další část sortimentu je dovoz už v zahraničí lahvovaných vín. Je ale myslitelné, aby španělské víno stálo na našich pultech 39,90 Kč? To je cena výrazně pod výrobními náklady. V tomto konkrétním případě bych zásah státu chápal – třeba v podobě stanovení minimálních cen.

Dnešní situace

Těm vinařstvím, jež spoléhala na dodávky hotelům, restauracím, vinotékám nebo kavárnám, se hromadí vína na skladě. Restaurace jsou zavřené, a tak nemají kde prodávat. Logicky by se tedy dalo očekávat, že ona vína koupí podniky, které mají pozice na pultu, a tím se situace, kdy musíme vyrovnávat údajnou domácí nesoběstačnost domácí produkce, srovná.

Teoreticky by to neměl být problém. Ale všechno je jinak. Většině našich vinařství se víno hromadí ve skladech a dovozy vesele pokračují dále. A dramaticky zvyšují svůj podíl na trhu. Jsme zaplaveni vínem za 0,30 centu za litr a v takto levném víně z ciziny se moravští vinaři jednoduše utopí. Zákazníci se rozhodují čím dál více podle ceny a rychle se učí pít cokoli ze zahraničí, hlavní je pro ně cena.

 

Naši vládní představitelé mají plná ústa podpory lokálních produktů, jenže když dojde na realizaci, skutek utek’. Dalším významným problémem celého cechu je, že my, vinaři, nemáme „tam nahoře“ zastání, nikdo není schopen ozvat se na naši obranu. Nejsme soběstační, tak co s námi, že.

Pokud tedy v této kritické době nijak nepodpoříme naše zemědělství a potravinářskou výrobu, v důsledku okrademe sami sebe. Minimálně o možný boom v odvětví během ekonomické krize (zpomalení). Zemědělství a potravinářství mohou vzkvétat, mohou vznikat nové produkty, zakládat se nové firmy.

Fér řešení

Že zmizí bohatý výběr? Kdo je to schopen tvrdit, nerozumí podnikatelským motivacím, radosti, pýše, jež provází jejich výrobu, produkci. Třeba naše vinařství je schopno produkovat kvalitní a rozmanité víno za rozumné ceny, ale jak je můžeme nabízet českému zákazníkovi, kterého na pultech láká dotovaná zahraniční produkce s cenami pod výrobními náklady?

Doufejme, že ten špatný (opravdu je špatný) poslanecký návrh na povinné kvóty českých potravin Senát zamítne. Ale také doufejme, že někdo přijde s propracovanější vizí, jak motivovat zákazníky a pomáhat zemědělcům tak, aby se našeho zboží mohlo k našim zákazníkům dostat bez překážek co nejvíce.

Možná bychom se mohli inspirovat na Slovensku: Pokud tam prodejce nabízí zboží v akci, pak polovina takto zvýhodněného sortimentu musí být domácí provenience. To vypadá fér.

Petr Cibulka




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,120
21,660
30,220
Nejčtenější