nahoru

Vladimír Pikora: Bitcoin, matka všech bublin, nebo stroj na peníze příští důchodové reformy?

Vladimír Pikora14. ledna 2021 • 18:00
Kryptoměna bitcoin zaznamenala rekordní růst
Kryptoměna bitcoin zaznamenala rekordní růst
• foto: 
Reuters

Někdy mám pocit, že i kdybych rok nesledoval finanční trhy, věděl bych o všech velkých skocích cen jen z dotazů lidí kolem mě. V poslední době se například všichni ptají na bitcoin. Není se čemu divit; to, co předvádí, není obvyklé. Před půl rokem byla jeho cena těsně nad 9 tisíci dolary, aby v polovině prosince prvně v historii překonala 20 tisíc dolarů, 2. ledna už prorazila 30 tisíc a 8. ledna atakovala neuvěřitelných 42 tisíc dolarů. Klasická otázka je: „Kam až to může jít? Mám také nakoupit?“

Připomíná mi to onen vtip, jak se indiáni ptají šamana, jaká bude zima a zda mají štípat dřevo. Šaman neví, ale pro jistotu jim řekne, ať štípají. Tak se to ale opakuje asi třikrát a zoufalý šaman už je vážně v koncích. I vydá se do města za meteorology s dotazem: „Jaká bude zima?“ Ti pokrčí rameny a řeknou: „Nevíme, ale indiáni štípají dřevo, takže asi tuhá.“

Stejně úsměvně působí, když před pár dny banka JP Morgan prohlásila, že dlouhodobě vyskočí cena bitcoinu až na 146 tisíc dolarů. Úsměvné to je proto, že v roce 2017 prohlásil šéf této banky, že bitcoin považuje za podvod a že vše skončí podobně jako kdysi s tulipánovou bublinou, kdy ceny sazenic tulipánů nejprve prudce rostly, aby se následně zhroutily k nule.

JP Morgan nově tvrdí, že argumentem k růstu ceny bitcoinu je generační obměna spekulantů. To je určitě pádný argument. Mladí spekulanti mají opravdu jiný přístup k riziku než zkušení spekulanti, kteří se už spálili na jiných bublinách. To ve mně ovšem nevyvolává klid. Naopak proto považuji bitcoin za ještě víc rizikový. Je plný nezkušených amatérů ochotných nechat se opít rohlíkem.

Bitcoin jednou nahradí zlato?

Tento argument je klíčový k pochopení, proč si banka JP Morgan myslí, že ceny bitcoinu půjdou až na 146 tisíc dolarů. Banka uvedla, že když vynásobí množství bitcoinu v oběhu jeho cenou, dostává se na hodnotu 4,6x nižší, než je hodnota zlata v držení soukromých vlastníků. A odsud už je to k výpočtu 146 tisíc dolarů snadné.

Jestli postupu výpočtu věříte, fajn. Mně se ale zdá výpočet postavený na hlavu, protože zlato na rozdíl od bitcoinu má i jiné použití než jen spekulace. Dá se použít třeba na zuby, v elektrotechnice atd. Zlato je totiž reálné a máme s ním jako lidstvo velmi dlouhodobou zkušenost jako s uchovatelem hodnoty. To jsme viděli nedávno. Když se s příchodem korony začaly bortit finanční trhy, zlato šlo nahoru, naopak bitcoin dolů. Zotavil se až relativně nedávno.

To ovšem neznamená, že se cena bitcoinu nemůže dostat nad 146 tisíc dolarů. Lidská touha spekulovat je nekonečná. Jen chci říct, že postup výpočtu JP Morgan nepovažuji za správný.

Bitcoin nelze dlouhodobě predikovat

Bitcoin nelze na rozdíl od akcií, dluhopisů či klasických měn ohodnotit a ani říct, kam až půjde. Nemá za sebou téměř žádné fundamenty. K analýze bitcoinu lze použít jen technická analýza vycházející z  grafů minulosti nebo psychologická analýza vycházející z psychologie davu. To jsou jistě užitečné metody, ovšem jen pro krátkodobý, nikoli dlouhodobý výhled.

Pokud budou přibývat zprávy jako ta od JP Morgan, že ceny bitcoinu porostou, tak skutečně porostou. Výhledy budou samy sebe naplňovat. Dav bude masírován tím, že je dobré nakoupit bitcoin, aniž by věděl, kdo a proč bitcoin vymyslel. Masy toho totiž obvykle o bitcoinu vědí velmi málo.

Dalším oblíbeným argumentem, proč roste cena bitcoinu, je to, že nyní se už neopakuje situace z přelomu let 2017 až 2018, kdy cena vyskočila, aby se následně zhroutila. Teď prý totiž bitcoin začaly respektovat velké finanční instituce a nakupují ho ve velkém. To je určitě pravda. Opět mě to ovšem nenaplňuje klidem: Pokud takto začaly riskovat finanční instituce, čeká nás jednou ještě větší hukot než počátkem roku 2018.

Bitcoin považuji za velmi rizikovou spekulaci. Pokud do ní někdo vloží 1 procento svých aktiv, o nic zásadního nejde. Pokud by ale do něj vložil třeba všechny úspory, je to nezodpovědné. Ano, dnes to může dokonce vypadat jako terno, když někdo v roce 2010 vložil do bitcoinu vše. Jsou dokonce tací, kteří se tím na sociálních sítích chlubí. Ale sázka na jednu kartu je vždy nebezpečná. Takový risk není pro každého.

Jen se bojím, kdy nějakého hloubavého svazáka napadne, že když jsou nulové úrokové sazby a dluhopisy nic nenesou, budou penzijní fondy investovat do bitcoinu a nejlépe povinně, když už na světě ubývají svobody. To by se dnes mohlo zdát jako skvělý stroj na peníze a první skutečná důchodová reforma. Ale co kdyby se cena bitcoinu zhroutila jako kdysi cena cibulek tulipánu? Chtěli by pak tito svazáci od mých dětí, aby jim platily státní důchod?

Mnoho vlivných hráčů bitcoinu stále nevěří

Šéf JP Morgan už prohlásil, že své někdejší poznámky o bitcoinu jako podvodu lituje, nicméně mnozí neméně významní investoři prohlásili něco podobného. Skeptický byl třeba médii opěvovaný Warren Buffet. Někteří jsou ovšem skeptičtí stále. Bank of America například před pár dny označila bitcoin za matku všech bublin. To je označení, které má něco do sebe. Někdo tvrdí, že to není pravda, protože ceny akcií Tesly mají za sebou ještě větší růst. Já ovšem stále říkám, že akcie za sebou mají něco hmatatelného. To nelze srovnávat. Za bitcoinem nestojí téměř nic. Někdo ovšem řekne, že za dolarem či korunou také ne. Jenže za nimi stojí alespoň stát.

Problémem a vlastně i výhodou bitcoinu je, že na rozdíl od dolarů či korun nikdy nebyl skutečnými penězi. Jeho ceny tak výrazně skáčou, protože se špatně používá k běžnému nákupu (i když to pochopitelně jde). Potřebuje permanentní přeceňování, a to výraznější než u běžného devizového kurzu. Bitcoin je pro mě spíš než penězi aktivem podloženým strachem z inflace klasických peněz, rozpínavostí států a chamtivostí lidí. To je také důvod, proč ho mnoho lidí kupuje.

Strach z inflace a politiků

Řada lidí říká, že nakupuje bitcoin ve strachu, že koronakrize musí kvůli pumpování peněz do ekonomiky a enormním státním výdajům skončit inflací. Řada lidí se třeba už u smluv vrací k tzv. inflačním doložkám.

Chápu je. Chování vlád tvářících se, že rekordní dluh nevadí a že peníze rostou na stromech, není normální. Ani záporné úrokové sazby nejsou normální. To pak ústí v ty šílené zprávy, že v Dánsku nabízejí dvacetileté fixované hypotéky s nulovou úrokovou sazbou. Úroková sazba je vyjádřením ceny peněz a nulová či záporná sazba říká, že peníze nemají cenu. To je v rozporu se základy kapitalismu.

Čím déle budou centrální banky pokračovat v neodpovědném pumpování peněz na trhy, tím budou ceny cenných papírů, nemovitostí, ale i bitcoinů výš. To ovšem neznamená, že by to byl konec zlata. Klasičtí investoři ze staré školy zlatu stále důvěřují, proto ho nakupují i centrální banky. Třeba Česká národní banka koncem roku přikoupila 610 kilo zlata. Tedy v době, kdy byla unce zlata lehce nad 40 tisíci korunami. O rok dříve byla přitom lehce nad 34 tisíci. Jinými slovy, centrální banky nakupují zlato i v době nadprůměrných cen. Že by centrální banky nakupovaly bitcoin, jsem ještě neslyšel.

Někdo řekne: „Ale kde byl bitcoin před deseti lety a kde je dnes,“ čímž chce poukázat na jeho raketový růst. Na to já mu odpovím: „A kde byl před dvaceti lety? Neexistoval!“ Tehdy se přitom unce zlata pohybovala lehce nad 9 tisíci korunami. I zlato jde tedy v čase nahoru, ale „přiměřeně“. Nikoli raketově. To je pro některé investory důležitější než ohromná vrtkavost cen. Raketový růst nemůže trvat věčně. Jinými slovy, mají raději vrabce v hrsti, než holuba na střeše.

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější