nahoru

Je to katastrofa: S covidem či bez bude letos u nás počet zemřelých jeden z nejvyšších od války

Viliam Buchert 22. prosince 2020 • 18:00
Je to katastrofa: S covidem či bez bude letos u nás počet zemřelých jeden z nejvyšších od války
foto: ČTK/Radek Petrášek

Celoroční diskuse o tom, jaký vliv měl či neměl koronavirus na počet zemřelých v Česku, se blíží ke konci. A podle oficiálních čísel Českého statistického úřadu to bude letos v tomto směru katastrofa. S covidem, v důsledku různých opatření či bez koronaviru, bude celkem počet zemřelých jeden z nejvyšších od druhé světové války. Bohužel to někdy u nás doprovázela diskuse, která zaváněla hyenismem a pramalým respektem k hodnotě lidského života. Čísla také ukazují, že se nepodařilo ochránit nejzranitelnější skupinu seniorů, za což nese odpovědnost vláda, ale i zřizovatelé sociálních zařízení, tedy kraje, města, obce i soukromé firmy.

Podle v úterý (22. prosince) zveřejněných údajů Českého statistického úřadu zemřelo v České republice za období 1. až 47. týdne roku 111 593 lidí. Ještě nám do konce roku zbývá ve statistice pět týdnů, jenže přes 111 tisíc lidí už atakuje celková čísla zemřelých v předchozích pěti letech. Součet na konci roku bude tedy tragický. Musíme si u toho položit vážné otázky: Kdo za to může? Daly se dělat některé věci jinak? Proč nebyla dostatečně ochráněna nejzranitelnější skupina seniorů? Byla nastolená opatření správná a dostatečná? A koneckonců i to, zda v některých případech za to někdo nenese trestněprávní odpovědnost. Jistě, otázky jsou to závažné a citlivé, pro někoho mohou být i diskutabilní, ale až budeme po čase znám více podrobností (přesné důvody úmrtí), měli bychom se jim věnovat. Čísla jsou totiž ve srovnání s minulostí katastrofální.

V posledních pěti letech byl oficiální počet zemřelých v České republice tento: Rok 2015 – 111 173; 2016 – 107 750; 2017 – 111 443; 2018 – 112 920; 2019 –112 362. Máme už i vysvětlení, proč to bylo před dvěma lety o něco vyšší číslo. Může za něj vliv silné chřipkové epidemie. Jak ale vidíme, číslo zemřelých za letošní rok míří někam k hranici 125 až 130 tisíc osob. Když se díváme na statistiky ministerstva zdravotnictví, tak to ale odpovídá situaci, protože ke 21. prosinci bylo vykázáno 10 562 úmrtí na covid či s covidem.

Vůbec nejhorší týdny letošního roku, daleko nad průměrem posledních třiceti let, jsou 44. a 45. týden (druhá půlka října), kde naplno řádila druhá vlna koronavirové pandemie, která se rozjela kvůli vládou pozdě přijatým omezujícím opatřením. Premiér Andrej Babiš prostě odmítl naslouchat odborníkům. V tyto týdny zemřelo v Česku 4205 a 4182 lidí, což je až dvojnásobek průměru posledních pěti let.

Čísla také ukazují, že Babišovo, dnes už legendární tvrzení „best in covid“, je lež a bohapustý nesmysl, protože něco takového se dá vždy zodpovědně konstatovat až po skončení pandemie. Navíc i průběžná čísla ukazují, že pravý opak je pravdou, i když někteří členové kabinetu pořád papouškují něco o tom, jak jsme výborní. První vlnu pandemie se sice podařilo odrazit, ale druhá naopak dorazila nás. Ke dni 13. prosince se Česká republika ocitla v počtu mrtvých na 100 tisíc obyvatel na mimořádně nelichotivém 15. místě na světě. Patříme tedy v tomto směru mezi vůbec nejhorší. V Evropské unii jsou na tom hůře jen Belgie, Itálie, Španělsko a Slovinsko.

Čísla z historie  

Abychom měli ucelenou představu v jakém rozmezí se pohybujeme a abychom lépe pochopili kontext, podívejme se na několik čísel, které korelují s různými významnými historickými a politickými událostmi našich zemí.

Pravověrní komunisté si to jistě připíšou k dobru, protože nejméně zemřelých na našem území bylo statistiky zaznamenáno v době tvrdého bolševického režimu mezi lety 1952 až 1961, kdy se celkové číslo každý rok dostalo pod 100 tisíc osob. Vůbec nejméně zemřelých najdeme v datech statistického úřadu za rok 1953 a to 93 300.

Za komunistického režimu bylo ale současně zaznamenáno i vůbec nejhorší období v počtu zemřelých, to bylo mezi lety 1980 až 1987, kdy jsme ztratili každý rok více než 130 tisíc lidí. Nejvyšší číslo pochází z roku 1980 a to představuje přesně 135 537 osob. V první polovině 80. let to bylo připisováno i zhoršenému životnímu prostředí, vysokému počtu sebevražd a velkému počtu lidí umírajících na rakovinu a kardiovaskulární nemoci (v případě těchto chorob to platí dodnes).     

      

Například v roce 1918 ale zemřelo až 236 035 lidí. Tehdy řádila epidemie španělské chřipky a ten rok končila první světová válka. Španělská chřipka u nás nejvíce zasáhla Prahu a Plzeň, na Moravě pak Valašsko. Zajímavé ale bylo, že některých oblastí se téměř nedotkla. Jedním z důvodů je, že nebylo tolik rozšířeno cestování mezi jednotlivými regiony. Číslo z roku 1918 už nebylo naštěstí nikdy překonáno. Z tohoto období zde máme ale jedno velké varování. Rakouský lékař a historik medicíny Harald Salfellner, který žije od roku 1989 v Praze a dlouhodobě se zabývá výzkumem epidemie španělské chřipky v českých zemích a v Rakousku, říká, že epidemie tehdy naplno propukla na jaře 1918, vrchol měla ten rok v říjnu a listopadu a další velká vlna přišla v lednu a únoru 1919. Zdá se, že to přesně kopíruje současný stav a letošní a příští rok.  

Druhý nejvyšší počet zemřelých na našem území téměř logicky vykazuje rok 1945, který je spojený s bojovými operacemi na našem území a koncem druhé světové války. Tehdy zemřelo 184 944 lidí.

Zajímavé je, že v době mimořádně traumatického a bouřlivého roku 1968, kdy došlo k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, neměly tyto události žádný vliv na počet zemřelých. Bylo jich 115 195 a to odpovídalo tehdejšímu trendu druhé poloviny 60. let.

V roce 1990, když jsme si už užívali svobody a demokracie, naopak zemřelo celkem 129 166 lidí. V prvním roce samostatnosti České republiky, což byl rok 1993, to bylo 118 185 osob a nejméně za současné české nezávislosti to bylo v roce 2006 a to pouze 104 441 lidí.

Letos se tedy dostaneme na hodně vysoké číslo zemřelých a bude na něm vidět zásadní vliv koronavirové pandemie. Zpochybňovat to, jak se o to v minulých měsících snažili i někteří lékaři či zástupci dalších elit, se ukázalo jako absurdní a místy až nechutné. Čísla hovoří jasně a jsou špatná. Mimořádně špatná.





Diskuse ke článku