nahoru

Generál Pavel je Babiš v uniformě: Kariéru by udělal i s Marťany. Na Hrad nepatří

Oldřich Tichý 21. prosince 2020 • 13:20
Generál Petr Pavel  byl předsedou Vojenského výboru NATO, ale také komunistickým vojenským špionem
Generál Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru NATO, ale také komunistickým vojenským špionem
• foto: 
ČTK

I kdyby byl generál Petr Pavel posledních třicet let ušlechtilejší než Matka Tereza, minulost vyznamenaného bolševického lampasáka, člena KSČ a komunistického vojenského špióna mu nikdo neodpáře. To není důvod, aby mu byly upírány případné úspěchy a zásluhy, jichž po roce 1989 dosáhl. Rozhodně by se ale nikdo takový neměl stát českým prezidentem!

Generál Pavel dělá už delší čas nepřiznanou kampaň na Hrad. V posledních dnech zveřejnil na svém webu dobové dokumenty týkající se jeho komunistické éry a dal velký rozhovor deníku Blesk. Evidentní snaha generálova týmu vyžehlit jeho minulost a vyzmizíkovat největší reputační problém na štítě budoucího prezidentského kandidáta. Nikdo, kdo si je vědom ničivého vlivu bolševické ideologie, jíž byla naše země vystavena v letech 1948 až 1989 a zcela se z něj nevzpamatovala dodnes, by to ale neměl spolknout.

Petr Pavel podal žádost o vstup do KSČ v roce 1983, tedy rok po smrti Leonida Iljiče Brežněva, který k nám v roce 1968 poslal tanky. V SSSR dál vládla tuhá totalita, u moci byl někdejší šéf KGB Andropov. V tehdejším Československu bylo pevně usazeno přes 80 tisíc sovětských vojáků, 1500 sovětských tanků, 300 sovětských letadel, sovětské rakety s jadernými hlavicemi… Pavel měl v tu dobu za sebou vojenské gymnázium, vojenskou vysokou školu a dělal kariéru u armády, která všestranně a naplno kolaborovala s okupačními sovětskými vojsky.

Za takové situace a v takové armádě se stal Pavel nejprve příslušníkem výsadkové brigády, kam byli přednostně přijímáni prověření a k režimu zcela loajální vojáci. A později nastoupil dokonce k vojenské rozvědce. Rozumějte mezi vojenské špióny. Na samý hrot meče, jímž měl socialismus zničit zlé „západní imperialisty“.

Pokud teď Pavel tvrdí, že nikomu neublížil a ze svého členství ve straně neměl žádné výhody, je to k smíchu. Každý člen KSČ legitimizoval komunistický režim. A každý komunistický lampasák byl jednoznačně součástí represívního aparátu, díky němuž se zločinný systém držel u moci. Pro „elitu“, jako byl komunistický rozvědčík Pavel, to platí mnohonásobně víc.

Co by se asi dělo, kdyby v roce 1989 nepřišel převrat a komunistická totalita se neodporoučela ze scény? „Kapitán Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými,“ napsal v roce 1988 nadřízený do Pavlova hodnocení, než mu byla propůjčena medaile Za službu vlasti. Není pochyb o tom, že Pavel byl schopný a pracovitý soudruh. Jako takový by jistě i v komunistické vojenské rozvědce udělal kariéru a po boku soudruhů ze SSSR by dál stál na stráži proti vrahům z Wall Streetu.

Převrat v roce 1989 ale naštěstí přišel. Petr Pavel mohl zapomenout na svoji přísahu věrnosti Varšavské smlouvě a socialismu, zahodit stranickou knížku, která mu do té doby pomáhala v kariéře, a pokračovat ve službě pod novou vlajkou – po boku a později i v čele svých někdejších úhlavních nepřátel z NATO. Dosáhl nejvyšších funkcí a hodností. Prokázal mimořádné schopnosti. A také ochotu sloužit komukoliv, kdo bude zrovna u moci. A kdyby tady přistáli Marťani…

Pro Česko by bylo smutným vysvědčením, kdyby se více než třicet let po pádu komunismu mělo o příštím prezidentovi rozhodovat mezi Petrem Pavlem a dalším vážným kandidátem – Andrejem Babišem. Ten je mimochodem generálovi v řadě věcí podobný: Také byl před Listopadem v KSČ, také spolupracoval s komunistickou tajnou službou a také se pohyboval na pozicích vyhrazených pro kované režimní prominenty. Stejně jako Pavel prokázal dost schopností, pracovitosti, ale i morální pružnosti na to, aby byl mimořádně úspěšný za každého režimu.

Možná jsem naivní, ale pořád ještě chci věřit, že se do příští prezidentské volby najde lepší kandidát. Někdo, kdo bude mít kromě dalších předpokladů také pevnou morálku a názory. Petr Pavel (a samozřejmě ani Andrej Babiš) pro mne takovým kandidátem není.





Diskuse ke článku