Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová 16. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny, na které budou poslanci schvalovat státní rozpočet na příští rok.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová 16. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny, na které budou poslanci schvalovat státní rozpočet na příští rok. Zdroj: ČTK

Premiér Babiš diskutuje při závěrečném projednávání státního rozpočtu na rok 2021 ve Sněmovně s ministryní financí (16. 12. 2021)
Premiér Andrej Babiš vyzval ve Sněmovně většinu poslanců, aby při závěrečném hlasování o rozpočtu opustili jednací sál a umožnili tak vláda rozpočet na příští rok schválit
Premiér Andrej Babiš vyzval ve Sněmovně většinu poslanců, aby při závěrečném hlasování o rozpočtu opustili jednací sál a umožnili tak vláda rozpočet na příští rok schválit
Premiér Andrej Babiš vyzval ve Sněmovně většinu poslanců, aby při závěrečném hlasování o rozpočtu opustili jednací sál a umožnili tak vláda rozpočet na příští rok schválit
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové předkládá vláda spíše "Pohádku o státním rozpočtu na rok 2021". Vláda navrhuje deficit 320 miliard (16. 12. 2020)
13
Fotogalerie

Babiš během jednání o rozpočtu předvedl jen svoji upovídanost a neskutečný amatérismus

Schvalování státního rozpočtu se odsunulo na pátek. Premiér Andrej Babiš tak získal další čas, aby si pro něj sehnal dostatečnou podporu. Dosud se mu ji sehnat nepodařilo a poslance neobměkčil ani během svých středečních řečnických expozé v sále sněmovny nebo ve stranických klubovnách. Během nich projevil téměř nevídanou politickou prostotu jako vystřiženou z projevu Milouše Jakeše, kterou kombinoval s drzostí, cynismem a vydíráním. Vzhledem k vážnosti situace zároveň projevil svůj neskutečný politický amatérismus.

Babiš už před začátkem jednacího dne velice dobře věděl, že kýženou podporu pro rozpočet vyjednanou nemá. On i ministryně financí Alena Schillerová to věděli už mnohem dříve. Měli tedy dostatek času na to, aby vyjednávali, smlouvali, slibovali a nabízeli nějaké řešení. Místo toho neudělali nic. Seděli a koukali. Čekali, že to nějak dopadne a někomu povolí nervy. Nestalo se. Za takovou bohorovnost po právu pykají.

Když premiér zjistil, že potřebnou většinu nevysedí, nahrnul se k řečnickému pultu a spustil. Ve svých projevech se neostýchal splácat páté přes deváté. Při jeho některých perlách už člověk ani nevěřil svým uším, co je ministerský předseda schopen vymyslet a s vážnou tváří říci na mikrofon. Jeho názory, že případné neschválení rozpočtu je i neúspěchem opozice nebo že na rozpočtové provizorium nejsou připraveny počítačové systémy na ministerstvu financí, by snad nebyli schopni vymyslet ani v pořadu Ptákoviny či Česká soda. Vše korunoval výzvou, aby zástupci opozice při hlasování opustili sál a umožnili mu schválit rozpočet. Byl to žalostný pohled na zoufalého muže, který vyzývá volené zástupce občanů, aby rezignovali na jejich zastupování a své ústavní poslání.

Narychlo svolané grémium sněmovny doporučilo přerušit projednávání do pátečního rána. Do té doby můžeme nepochybně očekávat mediální a marketingovou smršť PR oddělení hnutí ANO, které všechny Babišovy protivníky vykreslí v tom nejhorším světle jako ty, kdo chtějí národ a zemi uvrhnout do krize. Největší podíl na přiblížení k ní má přitom sám Babiš, a to především tím jak ignoroval jemnou vyjednávací práci. Z historie musí vědět, že se při ní ustupuje na všech stranách. Navíc nemůže čekat podporu od stran, na které soustavně plive a nadává jim.

Je možné, že se Babišovi podaří do pátečního rána podporu pro rozpočet vyobchodovat. Bude to politický handl nic jiného. Premiér se při něm bude muset hodně umazat. Nebo rozpočet padne pod stůl a Česká republika zamíří do rozpočtového provizoria. Vláda tak bude muset sestavit rozpočet nový a lze předpokládat, že už by byl postaven na reálných číslech a bral v potaz všechny schválené zákony. 

Andrej Babiš v této bitvě zatím prohrává. V přímém přenosu však ukazuje, že není vůbec žádný úspěšný manažer. Naopak, v krizových momentech ztrácí soudnost a předvádí, že pro svůj osobní zisk je schopen udělat či říci cokoliv. Jeho příznivcům to nepochybně imponuje a budou ho do posledního dechu hájit. Je to logické. Otázkou jen je, aby jich bylo příští rok v září tolik, aby umožnili Babišovi v politické kariéře pokračovat nebo zda ho ostatní lidí katapultují zpět do – na dotacích životně závislého - Agrofertu.