Jak známe Miloše Zemana, lze usuzovat, že svým oznámením rozehrává hned několik dalších mocenských partií najednou. Nicméně jedno je však jisté. České daňové prostředí nikdy nevynikalo přehledností a stabilitou. A tato charakteristika se opět potvrdila, a to doslova jen pár týdnů před začátkem nového roku, kdy by změny měly začít platit.
Shrňme si ve stručnosti aktuální stav. Daňový balíček se momentálně nachází v Senátu. Obsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb 15 a 23 procent u daně z příjmů fyzických osob. Zároveň zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Tato dvě opatření by v příštím roce mohla připravit státní rozpočet o 130 miliard korun. Daňové úpravy navíc dokonale rozklížily Babišovu menšinovou vládu a vytvořily zcela jiné hlasovací koalice, kdy obě vládní strany hlasovaly proti sobě.
O konečné podobě balíčku (tedy alespoň jeho senátní verzi) bude jasno zhruba během deseti dnů. Jak Babiš a Schillerová, tak i šéf ČSSD Jan Hamáček v Senátu lobbují pro svoji verzi daňových úprav (Hamáček chce sazby 19 a 23 procent), přičemž premiér chce ještě odstranit zvýšení daňové slevy na poplatníka, kterou do balíčku propašovali Piráti stejně jako například zdanění příjmu z prodeje cenných papírů. Aby toho nebylo málo, vzduchem létají ještě další možné návrhy na nové sazby (například 17 a 23 procent, jednotná sazba pro všechny 19 procent a tak dále), které navrhují zástupci opozičních stran. Člověk už se v tom pomalu ztrácí.
Problém je však ten, že se tady žongluje se sazbami, podle kterých se mají začít vybírat daně už za pár týdnů. A hlavně v tuto chvíli ještě není jisté nic. Zopakujme, že návrh leží v Senátu a jen málokdo tuší, jak nakonec bude vypadat. Třeba Zemanovo veto ani nebude potřeba a mělo posloužit jen jako jakási hrozba. Anebo skrze něj Zeman chce přimáčknout ke zdi premiéra Babiše a ukázat mu, že je pánem domu on. Důvodů pro tvrdší postup vůči premiérovi má Zeman více než dost (Dukovany, odvolaný Primula atd...)
Anebo je to i jakýsi hradní návod pro senátory. Ti senátoři, kteří budou chtít potopit celý balíček, dostali signál, že pokud ho pošlou do Sněmovny v podobě, která se nebude líbit Babišovi a ani nevyjde vstříc prezidentovi, tak nemusí nakonec vůbec projít a daně se v Česku měnit nebudou. Sněmovna sice může na sílu zlomit prezidentské veto, ale nakonec to může jen být u původního sněmovního návrhu (který se nelíbí ani Babišovi) anebo i u toho, který sice Senát předělá, ale nechá v něm slevu pro poplatníka, ale změní sazby. Oboje by pro Babiše bylo Pyrrhovo vítězství.
Nevypočitatelné daňové prostředí je českou specialitou. Mnohdy se v něm nevyznají ani sami zákonodárci, natož běžní občané. Daňoví poradci pak jen kroutí hlavou a nestíhají studovat nové předpisy. Podtrženo sečteno, v Česku se opět začala hrát vysoká mocenská hra a daně posloužily jako vhodná záminka. To, že tyto třenice působí a či možná způsobí chaos v ekonomice, je jejím aktérům jaksi jedno. A to je velice smutná realita české politiky a společnosti.
