
Aktuální koronavirová situace v zemi se nevyvíjí dobře. A to do té míry, že ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že v pondělí na vládě navrhne, aby se Česká republika vrátila do čtvrtého stupně PES, což bude mimo jiné znamenat uzavření restaurací a hotelů. Vzhledem k načasování to pro mnohé horské hotely a restaurace je verdikt srovnatelný s ortelem Pontského Piláta. Není se čemu divit. Protože začátek zimní sezony je za rohem a za dva týdny startuje i její nejlukrativnější týden, kdy v období mezi svatým Štěpánem a Novým rokem hoteliéři a provozovatelé služeb utrží i třetinu svých tržeb za sezonu. Navíc mnozí platí hypotéky, leasingy a další věci. A ty nepočkají.
Na začátku prosince to přitom vypadalo úplně jinak. Hotely dostaly zelenou a ministr Blatný avizoval, že lyžařské areály mohou v pátek 18. prosince také otevřít. Tato doba optimismu trvala jen tři dny. Počty nakažených i číslo R opět začaly růst a šéf resortu zdravotnictví svůj návrh na spuštění areálů na vládě ani nepředložil. O pár dní později už uvedl, že navrhne vládě i přesun celé země do stupně 4 (a tedy i zavření všech gastroprovozů), nicméně umožní provoz skiareálů. Ale s podstatnou podmínkou, hosté se v nich nebudou moci nikde ubytovat a ani najíst v restauracích. Přestože i čtvrtý stupeň PES umožňuje prodej jídla z výdejních okének, bude situace více než neudržitelná. O to víc, když vezmeme v potaz myšlenkové psí kusy ministra Karla Havlíčka a jeho kolegů, pro které je velký problém i konzumace kávy v kelímku. Obávám se všeho, co jsou v dané oblasti ještě schopni „vymyslet“.
Češi se přes to všechno na lyže těší a pokud to počasí a sněhové podmínky umožní, tak do horských center vyrazí. Bude to však hard core řešení na všechny způsoby. Například lidé z delší dojezdové vzdálenosti na hory budou vstávat v 5 ráno, aby byli v 8 u lanovek. V kufrech aut si kromě lyží a bot povezou i tašku s řízky, štrůdlem či termosky s kávou a čajem. A v poledne místo do restaurace si dojdou k autu a tam si to rozbalí. Pokud budou v provozu výdejní okénka v restauracích, budou si ostatní lyžaři nosit jídla v boxech a stejně jako jejich kolegové je budou jíst v kufrech otevřených aut na parkovištích, na mezích či na hromadách nahrnutého sněhu. Zkrátka takový masový venkovní jídelní kout na zimní způsob.
Po lyžovačce všichni nasednou do aut a pojedou zpět domů. I když možná ne všichni. Někteří otužilci přijedou v obytných karavanech a přespí v nich přímo na parkovištích pod skiareály a nebo se některým šťastlivcům podaří sehnat místní známé nebo příbuzné, kteří je nechají přespat u nich doma nebo jim půjčí volný byt. A nebo jim ho pronajmou, načerno pochopitelně. Po tisících strávníků a návštěvníků středisek zůstane na parkovištích a v jejich okolí nepochybně hromada odpadků a pochopitelně očurané meze. Bude to věru krásný pohled.
Aby mně bylo rozuměno, nezlehčuji koronavirus a chápu, že některá opatření jsou nezbytná. Nicméně současně nastavené podmínky nedávají logiku. A pokud se ministři ohánějí příkladem Německa či Rakouska a jejich zavřenými hospodami, měli by nahlas zmínit i druhou stránku věci, a sice že tamní vlády kompenzují zavřeným hotelům a restauracím až 80 procent všech tržeb na základě historicky doložitelných tržeb podniku za dané období. Tady jednotlivci dají pětistovku na den či mu přispějí na část nájmu a nazdar.
Lidé dříve narození si proto letos připomenou doby, kdy se na hory jezdilo jen lyžovat a nic jiného. Svačina se vozila v batohu a když někdo šel na běžky, šel zkrátka na běžky, měl občerstvení s sebou, protože mnohdy žádnou otevřenou restauraci - co restauraci? Ale ani bufet či stánek – cestou nepotkal.
Vše nasvědčuje tomu, že letošní zimu prožijeme ve stejném duchu jako za Husákovy éry. Své stoupence si to určitě najde a bude to mít ten efekt, že na hory pojedou skutečně jen ti lidé, kteří mají zimní sporty rádi. A nyní zde zbývají už jen dvě drobnosti… Jednak jak zařídit, aby na jaře nenastal krach horských hotelů a restaurací. A za druhé, aby vůbec letošní zimu napadl nějaký sníh.