Chytí se Babiš, Okamura a Macinka za hlavu? Vládě důvěřuje pouze 25 procent lidí, sněmovně ještě méně
Dlouho jsme od současných stran vládní koalice slyšeli, že vláda Petra Fialy je strašlivá a ta vůbec nejhorší, jakou jsme kdy měli. Jenže čísla o důvěře nové vládě, kterou vede Andrej Babiš (ANO), jsou také strašlivá. Ještě hůře je na tom Poslanecká sněmovna, jejímž předsedou je Tomio Okamura (SPD). Podle průzkumu CVVM z přelomu března a dubna důvěřuje vládě pouze 25 procent lidí a sněmovně pouhá pětina. Kromě stávající opozice jsou mimořádně nespokojení také voliči Motoristů.
Důvěra českých občanů k vládám i Poslanecké sněmovně je léta tristní. A to jsme v posledních pěti letech zažili vládu Andreje Babiše, pak Petra Fialy a teď opět úřaduje ve Strakově akademii Babiš. Zemi postihlo několik krizí – covid, dopady války na Ukrajině, problémy s vysokými cenami energií a potravin, nějakou dobu tížívá inflace, drahé a pro někoho nedostupné bydlení a teď následky konfliktu v Íránu. Nemluvě o pořád nedostavěné infrastruktuře či celé dekády nedořešené otázky kolem důchodů.
Nedůvěra lidí k vládě i k práci Poslanecké sněmovny je trvalá a hluboká. Vůbec nic na tom nezměnily ani loňské říjnové volby.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které důvěru či nedůvěru v ústavní instituce sleduje mnoho let, na přelomu března a dubna rozhodně nebo spíše důvěřovalo vládě Andreje Babiše jen 25 procent občanů, 46 procent jí nedůvěřuje a 28 procent dotázaných zvolilo odpověď „tak napůl“. Jak se dají přeložit slova, tak napůl? Jedná se většinou o lidi, kteří volili strany a hnutí současné vládní koalice, ale ty nenaplnily své sliby. Ani nemohly, protože to byly sliby v některých věcech až fantasmagorické. Zjednodušeně řečeno – nejsou a nějakou dobu na ně nebudou peníze. A také se nedaly předpokládat dopady války v Íránu, která ve většině zemí světa zvedla ceny pohonných hmot. Pokud bude tato situace trvat déle, postupně to zdraží i služby a potraviny.
Problém pro Babišovu vládu, ale i Poslaneckou sněmovnu, kde drží jasnou většinu 108 křesel, je ještě větší, když se podíváme na podrobnosti šetření CVVM.
Důvěru vůči vládě vyjadřovali voliči ANO v 55 procentech, SPD zaznamenalo 42 procent, ale u Motoristů sobě to nebyla ani třetina. Pouze 29 procent. Důvodem nejsou jen některé nesprávné kroky vlády, rozhazovačné kroky kabinetu a vysoké schodky, ale i nesmyslná hra s nominacemi Filipa Turka. Šéf Motoristů Petr Macinka tvrdí, že Turka většina voličů jeho strany určitě podporuje. Takový pocit ale bude postupně slábnout s dalšími a dalšími hloupými vyjádřeními a neurvalým chováním zmocněnce Turka. Proč by to mělo trvale někoho zajímat? Jen to otravuje celou českou politiku. K tomu si připočítejme žabomyší válku, kterou kabinet vede s nejpopulárnějším politikem země, prezidentem Petrem Pavlem.
I tyto věci se odrážejí v průzkumu CVVM.
Spokojeno s politickou situací je jen 14 procent lidí. To je číslo, které můžeme označit za tragické. Ti, kteří volili Andreje Babiše, jsou spokojeni s politickou situací jen více než ze čtvrtiny. Na to navazuje pohled na Poslaneckou sněmovnu, jejímž předsedou byl zvolen Tomio Okamura z SPD. Radikál, který není dobrým reprezentantem politické scény a který někdy vystupuje i proti národním zájmům České republiky. Okamurovo zvolení odpovídá složení vládní koalice, ale bylo to rozhodnutí nešťastné a bude mít trvalé následky.
Sněmovna se „těší“ důvěře 20 procent občanů. Kde je tedy ta slibovaná změna politiky? Poslanecká sněmovna je pořád stejná žvanírna, jako v celé poslední dekádě. Na tom se rukou společnou podílí jak vládní strany, tak opozice. Role u moci se vyměnily, nesmyslné půtky zůstávají. Až je to někdy na hraně funkčnosti druhé komory parlamentu.
A opět jsou ve velkých problémech vládní Motoristé, přestože vláda má ve sněmovně většinu 108 křesel a může protlačovat zákony a novely, jak chce. Slaboučkých deset procent Motoristů má důvěru ke sněmovně, což je ovšem stejné číslo jako u opozičních Pirátů, STAN nebo ODS.
K slabé důvěře vlády přispívají i nemastné neslané výkony některých ministrů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr kultury Ota Klempíř (Motoristé) jsou na výměnu. V potížích je spíše neschopná ministryně Zuzana Mrázová (ANO), která si navíc v případě svého vlastního bydlení zahrála malou domů. Málo je slyšet o ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, vnitra Lubomíru Metnarovi a školství Robertu Plagovi. Všichni jsou z Babišova hnutí ANO. Samostatnou kapitolou je vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka. Ten se více věnuje hájení neobhajitelného Turka a svaté válce s prezidentem.
Jak se ukázalo, machrování a bláboly před volbami zvládne skoro každý. Výkon reálné moci a potřebné úřadování ve funkci, je ale něco jiného. Teď všichni čekají dobré výsledky než pokračování permanentní volební kampaně, kterou zatím sledujeme. Důvěra ve vládu proto těžko naroste. A to už je problém pro celou Českou republiku.
