nahoru

Vzpurné Polsko s Maďarskem bez dotací? Zápas kolem evropských peněz jde do finále

Oliver Adámek 9. prosince 2020 • 12:00
Vzpurné Polsko s Maďarskem bez dotací? Zápas kolem evropských peněz jde do finále
foto: Reuters

Tahanice o nový evropský rozpočet je krátce před klíčovým summitem pořád nejasná a polská i maďarská vláda nejspíš budou trvat na vetu rozpočtu. Vadí jim požadavek, aby státy unie dodržovaly demokratické principy. Angela Merkelová slíbila visegrádským zemím ústupky, Maďarsko má ale za sebou krušný eurotýden, který přinese pád minimálně jedné, možná obou nejvýraznějších osobností, které premiér Orbán v Bruselu má – europoslanců Józsefa Szájera a Tamáse Deutsche.

Premiéři Polska a Maďarska se v pondělí na dálku setkali, aby před summitem sladili postup. Minulý týden se psalo, že Poláci nakonec rozpočet vetovat nebudou, maďarský ministr zahraničí Szijjártó ale nyní říká, že na společném vetu pořád panuje shoda. A to přestože veto může pro visegrádské státy znamenat, že přijdou o peníze z Fondu obnovy po covidové krizi.

Paradoxem celé situace je i fakt, že v Polsku i Maďarsku výrazně převažuje podpora členství v Evropské unii. Premiéři obou zemí vylučují, že by v unii výhledově pobritsku práskli dveřmi.

Ani v Maďarsku, často označovaném za euroskeptickou zemi, se o vystupování z unie nevede jakákoli seriózní debata. Naopak nejsilnější maďarská opoziční strana Demokratická koalice prosazuje hlubší integraci až do podoby Spojených států evropských. Orbánův Fidesz je o dost rezervovanější, i tak je ale podle něj členství v unii pro Maďarsko absolutní nutnost. I mezi jeho voliči podpora členství převažuje

Aktuální spor má ale podobný základ jako brexit. Znovu se hraje o to, jak moc suverenity mají členské státy odevzdávat do nadnárodní úrovně. A kromě toho taky o to, jak moc se má Evropská unie zajímat o dění v členských státech. V případě Polska a Maďarska dlouho kritizuje omezenou demokracii.

Ideologická bitva

Že jde v tomto souboji i o konzervativní směřování polské a maďarské vlády, je jasné. Za vládnutí socialistů a liberálů, kdy byly v Maďarsku tvrdě potlačovány demonstrace, veřejnoprávní média byla kontrolována levicovou vládou a premiér Gyurcsány mluvil ve slavném projevu od Balatonu o tom, že Maďarsko nesděluje evropským institucím reálné informace o stavu své ekonomiky, přecházeli evropští lídři maďarské dění univerzální frází „jde o vnitropolitické záležitosti“. Příznivci Orbánovy vlády argumentují i faktem, že co unie kritizuje na Maďarsku a Polsku, nechává být u jiných zemí a neřeší například radikální jednání španělské vlády ve sporu s Katalánci.

Prohlášení premiéra Orbána o tom, že podmínku zachovávání demokratických hodnot vymyslel proti Maďarsku George Soros, aby do Maďarska dostal migranty, jsou zase spíš marketing a vzkaz domácímu publiku – ostatně stejně jako řada kroků a vyjádření evropských politiků, kteří do Orbána šijí.

Pomůže Merkelová?

Maďarsku a Polsku může pomoct německá kancléřka Merkelová. Ne náhodou Orbán rád opakuje, že Merkelovou prosil, aby neodcházela z politiky. Nadstandardní vztahy s německými firmami i politiky mu pomohly v budování neliberální demokracie, Merkelovou také nikdy napřímo nekritizuje. Právě ona v týdnu před summitem nakonec řekla, že vůči Maďarsku a Polsku bude muset unie zaujmout určité kompromisy.

Na druhou stranu se asi do summitových vyjednávacích možností Maďarů a Poláků odrazí poslední týden, kdy po lockdownové party v gay baru odstoupil europoslanec József Szájer. Evropští lidovci zároveň budou hlasovat o členství ve frakci u dalšího Orbánova europoslance – Tamáse Deutche. Ten měl předsedu evropské strany Webera na jednání frakce přirovnávat ke gestapu, za což si asi třicet europoslanců žádá Deutschův odchod.

Jak Szájer, tak Deutsch patří po dekády mezi Orbánovy nejbližší lidi. Kdyby měli z Bruselu v tak krátké době zmizet oba, byl by to pro Fidesz trochu világoš. Deutsch se už Weberovi i celé straně omluvil, část evropských lidovců ale na jeho odchodu trvá. Orbán už si mezitím připravil pozici pro další vývoj – navrhl Weberovi, že by Fidesz z Evropské lidové strany formálně vystoupil a fungoval s ní v propojení, jaké s ní kdysi měli britští konzervativci.

Orbán se nicméně před summitem zastavil ve Varšavě, aby s premiérem Morawieckým a šéfem vládní strany Kaczynským znovu probral postup. Po něm maďarský premiér naznačil, že se blíží minimálně ke kompromisu, o kterém už mluvila Merkelová. „Máme velkou šanci na vítězství,“ řekl konkrétně. Jeden evropský zápas teď skončí. Zásadní rozpory, na nichž stojí, však nejspíš přežijí i covidovou krizi.





Diskuse ke článku