nahoru

Poláci kladou Evropské unii zcela správné otázky, nejsou horší a lepší Evropané

Rafał Woś 5. prosince 2020 • 11:40
Poláci kladou Evropské unii zcela správné otázky, nejsou horší a lepší Evropané
foto: Reuters

Říkat, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost je proti členství Polska v EU je samozřejmě hloupost. Situaci polské vlády v EU je třeba spíše srovnávat s osudem ambiciózního akcionáře zkostnatělé korporace. Jeho „provinění“ spočívá v tom, že místo aby jako všichni ostatní stoupal po stupíncích korporátní kariéry a zasvěcení, neobává se postavit proti. Nebojí se zvednout a nahlas připomenout korporaci její vlastní principy, na kterých byla postavena.

Polsko vstupovalo do EU jako chudý příbuzný. Tehdy se zrodilo přesvědčení, že nové země unie by se měly plně spokojit s pouhým přijetím do elitního salonu. Ať si klidně sednou někam do rohu a obdivují cenné obrazy. Ale nedej Bože, aby chtěly dělat něco „po svém“. Ať se zvedají jen tehdy, když skutečné, byť neformální vedení unie (protože přeci jsou všichni v EU teoreticky a oficiálně „rovní“), je chce ukázat jako ty vzorné: při transformaci od komunismu, v rozpočtové kázni, otevřenosti vůči investicím atd. Pak si možná zaslouží i nějakou cenu! Například výnosný úřad pro bývalého předsedu vlády.

Mezitím uplynula nějaká doba. V Polsku dozrála nová generace, které již nestačí jen obdivovat obrazy. Začíná si pokládat otázku, zda je v té Unii doopravdy všechno v pořádku. Čím to je, že slibuje solidaritu a zve všechny k experimentu společné měny euro, ale když přijde krize, tak jí německé koncerny využijí k tomu, aby za hubičku vykoupily řecká letiště a přístavy?

Proč je v EU povoleno platit chudobou portugalských nebo španělských nezaměstnaných za to, aby byly peníze pro francouzské banky? Proč mohou být Lucembursko a Nizozemsko po celá léta daňovým rájem pro mezinárodní kapitál, který přesměrovává daňové fondy z jiných zemí EU? Proč jsou strategická rozhodnutí o energetické budoucnosti nebo migrační politice celé EU přijímána v německém parlamentu? A zbytek Evropy pak může nejvýše diskutovat o implementaci. Jakákoli námitka dostane samozřejmě ihned nálepku: „populismus“, „nacionalismus“ a Bůh ví, co ještě.

Místo odpovědi na všechny tyto otázky pozorujeme v Evropě další sezónu seriálu „Ti horší Evropané“. Sotva skončila série epizod „O líných Řecích“, okamžitě máme pokračování „O Polácích, kteří nedodržují principy právního státu“. Kdo bude další? Je to opravdu tato Evropa, do které jsme chtěli vstupovat a vstup tak velkolepě oslavovali? Pokud někomu na Evropě záleží, měl by se proti těmto věcem vzbouřit, nikoliv se zapojovat do kampaně proti opravdovým vzbouřencům.

Článek byl původně publikován v deníku Super Express. Autor je novinář a publicista. Spolupracuje mimo jiné s deníkem Gazeta Wyborcza a týdeníky Polityka a Tygodnik Powszechny.

Rafał Woś




Diskuse ke článku