nahoru

Vrchol trapnosti na dosah. Prymula vše zakazuje, ale dekorování sama sebe na Hradě chce povolit

Viliam Buchert 13. října 2020 • 10:00
Vrchol trapnosti na dosah. Prymula vše zakazuje, ale dekorování sama sebe na Hradě chce povolit
foto: ČTK/PR/Twitter Jiřího Ovčáčka

Vláda na popud plukovníka Romana Prymuly (toho času ve službě ministerstva zdravotnictví) vyhlásila v zemi další plošná omezující opatření kvůli koronaviru. Kromě jiného se nemohou konat akce s větším počtem osob. Ovšem Pražský hrad chce výjimku, aby mohl uspořádat ceremoniál s vyznamenáváním k výročí 28. října. Zrušení oslav by bylo podle prezidenta Miloše Zemana „zbabělostí a ostudou“. Ostudou ale je, že restrikce mají platit jen pro někoho. To je příklad zcela nezodpovědného chování, ke kterému jinak vláda a Zeman v době pandemie pořád vyzývají.

Britský spisovatel George Orwell ve svém slavném románu Farma zvířat, kromě jiného píše, že „všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“. To někdy platí i pro lidi. Bohužel takto orwellovsky je Pražským hradem a profesorem Prymulou zatím pojímána i plánovaná oslava k 28. října.

Naprosto bizarní pak je, že velmistr zákazů, ministr Prymula, má být sám na letošní ceremonii vyznamenán. Pokud by dokázal normálně přemýšlet, tak by metál od prezidenta odmítl, protože pandemie není vůbec vyřešena a některé jeho výroky byly v posledních měsících za hranou příčetnosti (dva roky zavřené hranice a podobně). I plukovník Prymula výrazně přispěl k chaosu, který měsíce v zemi zasévá vláda. Žádné vyznamenání si proto nezaslouží. Teď navíc zcela alibisticky tvrdí, že o konání akce na Hradě rozhodně hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pro děti v mateřské školce by to snad mohla být dobrá výmluva, ale pro veřejnost, která je neustále omezována nejrůznějšími příkazy a zákazy právě z Prymulovy dílny, je to vrchol trapnosti.

Lpění Pražského hradu a Miloše Zemana na uskutečnění slavnosti přitom za současné situace postrádá logiku. Žádná velká akce by se konat neměla, když se nemohou konat ani jiné. Ovšem samotné předání vyznamenání a projev prezidenta jsou už věc jiná.

Neexistuje jeden jediný důvod, proč by Miloš Zeman nemohl 28. října na Pražském hradě předat vyznamenání v malých skupinkách lidí, nebo postupně jednomu po druhém. Zabralo by to sice více času, nebylo by to ale nic složitého a nedůstojného. Existuje internet a sociální sítě, kamery mohou všechno snímat, ČT24 to může také živě vysílat, i kdyby to trvalo třeba tři hodiny (někdy zcela nesmyslné přímé přenosy z Poslanecké sněmovny s exhibicemi zákonodárců občas zaberou celý den).

Protože hlava státu má zdravotní omezení a nemůže bez opory pořádně chodit, dala by se udělat protokolární výjimka, že by Zeman vyznamenání předal ve stoje, pak by si ale s oceněnými na minutku dvě sedl a mohli si něco říct. Proč ne, bylo by to sice netradiční, ale možná pro všechny i daleko příjemnější. Mohou u toho vzniknout i zajímavé fotografie.

Tradiční projev by Miloš Zeman mohl přednést pro hlavní televize a rádia i bez diváků v sále. Ostatně je to sdělení zejména pro občany. A opět – pokud má problém s nohou a nemůže pořádně stát, ať u toho sedí. Jde o obsah jeho slov, ne o to, zda se ze všech sil dokáže udržet u řečnického pultíku.

Udělat letošní ceremoniál k výročí 28. října zcela jinak, by nebyla žádná zbabělost a ostuda. Právě naopak. Důstojnost a vážnost chvíle byla zachována a byla by dodržena i nařízená opatření. Jenže to by na Pražském hradě museli pracovat s otevřeným hledím, moderněji a s nějakými neotřelými nápady. To bychom ale chtěli asi moc.





Diskuse ke článku