nahoru

Karel Steigerwald: Kde je uloženo Čapí hnízdo? V břiše Andreje Babiše

Karel Steigerwald6. července 2020 • 18:30
Karel Steigerwald: Kde je uloženo Čapí hnízdo? V břiše Andreje Babiše
foto: Blesk:Jakub Poláček

V případě, že bude novela zákona  proti praní špinavých peněz a související předpis o skutečných majitelích schválena, mohl by být Babiš považován za majitele svěřenských fondů, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Bez této účelové výjimky by hrozilo, že nová úprava potvrdí jeho roli skutečného majitele Agrofertu se všemi dopady na čerpání miliardových dotací.

Novela je záhadná a připomíná návody čarodějů. Když vlastník a majitel vloží svůj holding do svěřenských fondů, které vlastní a je jejich majitel, přestane být vlastníkem holdingu, ale zůstane jeho majitelem. Když holding ze svěřenských fondů vyjme, stane se opět jeho vlastníkem a majitelem. Je to podle kouzla, v klobouku králík není, vytáhnu ho ven a králík je. Tuto brilantní právničinu musíte číst víckrát, abyste pochopili, o co jde. Ano, jde o Agrofert a Babiše, majitele a vlastníka, který je nevlastníkem, ale majitelem.

Doposud mi pojmy majitel a vlastník splývaly, ale nebudu rozmotávat, proč to má být jinak. Přehlednější je příklad se slepicemi, pro který novela také platí. Když máte slepice na dvorku, jste jejich vlastníkem a majitelem. Když je zaženete do vašeho kurníku, přestáváte být vlastníkem slepic a stáváte se jen jejich majitelem. Když ráno slepice vyženete na dvorek, stáváte se opět jejich majitelem i vlastníkem. Obdobně kdyby byl Babiš na veřejnosti darebákem a gaunerem a přišel by pak domů, zůstal by jen gaunerem a darebákem by už nebyl, pokud by zas nevylezl z bytu ven. Ale tenhle příklad nesedí, protože Babiš je čestný a poctivý muž za každého počasí, zejména pokud se nerozední a on nevyleze z kurníku.

Je to zcela přelomová novela a také rodná sestra toho práva, podle kterého se ministerstvo financí má omlouvat za pomluvu, která je také jen nenalezenou pravdou, kterou nenalezl prezident republiky. Tyto právní postoje, v nichž se bude jistě pokračovat, mění republiku v srandovní shluk lidí, kteří se smějí nejen Babišovi a prezidentovi, ale i sobě.

Karel Havlíček Borovský napsal už v 19. století ústavu „šosácké republiky“, z níž cituji důležitý paragraf o listovním tajemství. „Listovní tajemství je zaručeno. Přečtené dopisy lidí musí policie po přečtení opět zalepit“. Stejný postup zvolila Božena Němcová v pohádce o chytré Horákyni, která byla oblečená a neoblečená, přijela a nepřijela a vlastnila a nevlastnila Agrofert, jehož byla majitelem. Pěkně zapeklitá paní Horáková, což pane Babiši?

Je u nás v republice z toho velká sranda a stovky lidí, poslanců, právníků i politiků se v té srandě budou tvářit vážně, jako by něco byli, i když jsou to pouze obyčejní chytráci nechytráci, kteří to Babišovi žerou, protože jezdí a nejezdí oblečení a nahatí v síti na oslu, který nejede, ale přijde. Až si přečtou tuto glosu, kterou nebudou zásadně číst, budou uraženi a neuraženi, půjdou s tím k soudu, kam nepřijdou, protože budou zvažovat trestní oznámení a čekat, až se na to všechno zapomene. Zapomenou totiž, že se na to nezapomene.

Tak abyste si nemysleli, že v tom nelítáte, když v tom lítáte, milá zhruba polovičko národa i nenároda Čechů, kteří dají půl republiky, kterou by nikdy nikomu nedali, za koblihu a volají Čapí hnízdo neznám. Znám jen hnízdo nečapí, které je uloženo uvnitř Babiše, takže mu nepatří. Starému Rakousku se lidi smáli kvůli předpisu, že vojenský kůň musí být zařazen hlavou ve směru jízdy. Zlatý to kůň!





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější