Stanislav Balík: Zneužívá Babiš koronavirus k nastolení totality? | Reflex.cz
nahoru

Stanislav Balík: Zneužívá Babiš koronavirus k nastolení totality?

STANISLAV BALÍK25. března 2020 • 09:00
Právník a bývalý ústavní soudce Stanislav Balík
Právník a bývalý ústavní soudce Stanislav Balík
• foto: 
Nguyen Phung Thao

Zavřené hranice, zákaz shromažďování, pro řadu profesí znemožnění podnikání a výkonu povolání, zavřené školy. Něco z toho nejspíš na řadu měsíců, možná rok i dva. Nezneužívá vláda v čele s premiérem Babišem situaci k nástupu totalitního vládnutí? Otázka, která se objevuje stále častěji. Reflex požádal o názor bývalého ústavního soudce, právníka a historika Stanislava Balíka, který je od loňského října děkanem plzeňských práv. 

Při úvahách o tom, jaké jsou pravomoci exekutivy v době stavu nouze a zda dnešní situace není prvním krokem k totalitnímu systému, se mi vybavila úvodní slova slavné Ciceronovy řeči proti Catilinovi: „Jak dlouho ještě budeš, Catilino, zneužívat naši trpělivost.“

Odpovědi na dané otázky lze totiž hledat již v historii starověkého Říma za republiky. Tam v období nouze či výjimečného stavu byla opuštěna jinak pevně dodržovaná zásada kolektivnosti úřadů a Řím byl po dobu krizového stavu svěřen diktátorovi. Tento pojem neměl v dané době pejorativní význam, nesl v sobě mimo jiné i nesmírnou odpovědnost. Na vlastní kůži to jistě poznal Quintus Fabius Maximus Verrucosus zvaný Cunctator (Váhavec), který se za druhé punské války vyhýbal střetu s Hannibalovým vojskem, za což si tehdy zprvu vysloužil nelichotivou přezdívku, nakonec však uznání.

Z římské historie zbývá dodat, že byli diktátoři, kteří posléze předali vládu do demokratického modelu bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Jiní, například Sulla, se jí pokusili zneužít k převzetí moci.

Z toho plyne poučení, že střežit demokracii a právní stát je namístě až po opadnutí důvodů pro zachování stavu nouze.

Sáhl jsem dále i po Velkých dějinách zemí Koruny české, kde Antonín Klimek píše: „Debata, zda parlament měl právo přenášet část svých pravomocí na vládu, k jednotným a jasným závěrům nedospěla. Nutno ovšem vyzvednout, že - na rozdíl od některých jiných států - nedošlo v ČSR ke zneužívání zmocňovacích zákonů“.

Porovnáno s nacistickým Německem či fašistickou Itálií, zachovala si prvá Československá republika charakter demokratického státu. Jinak řečeno, když dva dělají totéž, není to totéž.

A konečně přichází na pořad test proporcionality. Co má dnes větší váhu: zdraví a překonání pandemie, nebo svoboda pohybu a právo shromažďovací v nejširším pojetí? Za mne – ač tradičně dva právníci, tři názory – to prvé. Má v tuto chvíli větší tzv. rdousící efekt omezení shromažďovacího práva, nebo koronavirus? Tentokrát za mne to druhé.

Obava z toho, co nastane, až bude pandemie zažehnána, se pochopitelně nabízí. Až v nejhorším případě by teoreticky mohl přijít na pořad i čl. 23 Listiny základních práv a svobod. Ten říká, že občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Leč to je podle mého názoru taková krajnost, že na ni nedojde. Bude na celé naší společnosti, jak se bude umět vrátit do stavu před krizí, byť samozřejmě do téže řeky dvakrát vstoupit nelze. Smysl pro demokracii je v nás ale natolik zakořeněn, že bych se o ni nebál.

Řečeno lidovou moudrostí, „nač vyhrnovat nohavice, když k brodu je ještě daleko“.

STANISLAV BALÍK




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější