Pařížské volby za časů koronaviru: Spiderman, sex, roušky a dvojitý nářez pro Macrona | Reflex.cz
nahoru

Pařížské volby za časů koronaviru: Spiderman, sex, roušky a dvojitý nářez pro Macrona

Petr Sokol18. března 2020 • 17:40
Francie kvůli šíření nového typu koronaviru uzavřela kavárny, restaurace a obchody. Přesto šli Pařížané v nedeli k volbám.
Francie kvůli šíření nového typu koronaviru uzavřela kavárny, restaurace a obchody. Přesto šli Pařížané v nedeli k volbám.
• foto: 
Reuters

Pařížané v neděli šli přes šířící se epidemii koronaviru hlasovat, aby rozhodli o novém starostovi hlavního města světa, jak rádi přezdívají svému městu. Vyvrcholil tím příběh snad nejbizarnějších komunálních voleb v historii francouzské metropole.

Jako snad největší poražený z voleb vyšel francouzský prezident Emmanuel Macron. Přestože popularita francouzského prezidenta není už dlouho celostátně žádná sláva, plánoval si Emmanuel Macron dlouhodobě, že si v letošních březnových francouzských komunálních volbách spraví chuť aspoň jedním velkým vítězstvím, kterým se stane zisk pozice starosty v hlavním městě pro kandidáta jeho hnutí Republika v pohybu (LREM). Paříž pro něj totiž měla být jistotou, protože zde při svém zvolení prezidentem v druhém kole hlasování získal úctyhodných 90 % hlasů. Město nad Seinou je centrem francouzské liberální elity a je zároveň daleko od venkovských regionů, kde jsou nejsilnější protimacronovské „žluté vesty“.

Vyloučený Spiderman

Přes velká očekávání ovšem byly pro Emmanuela Macrona letošní pařížské volby od startu kampaně jako začarované. Nejprve si jeho hnutí nedokázalo v hlavním městě vygenerovat jediného kandidáta. Macron si za kandidáta chtěl vybrat svou pravou ruku – bývalého vládního mluvčího a později náměstka ministra financí Benjamina Griveauxe. Ten se vzdal svých vládních funkcí, aby slavně pro macronovce dobyl hlavní město, kde posledních šest let vládne socialistická starostka Anne Hidalgová a socialisté zde drží starostovskou funkci už dlouhých 18 let.

Jenže v Macronově straně se proti jeho chráněnci postavil druhý silný uchazeč o místo v čele pařížské radnice. Hvězdný poslanec této strany, elitní světový matematik, a dokonce držitel matematické „nobelovky“ Cédric Villani, který je rovněž známý jako velký milovník pavouků. Excentrický vědec s levicovými politickými názory si nenechal kandidaturu v Paříži vymluvit ani od prezidenta Macrona a neustoupil od ní, ani když stranická nominační komise vybrala jako oficiálního kandidáta macronovců Griveauxe. Vůle kandidovat na starostu i bez stranické nominace LREM ovšem Villanimu přinesla rychlé vyloučení ze strany, a tak se dohodl s malou středolevicovou Radikálně levicovou stranou, jejíž se stal kandidátem.

Sex, lži a video

Macronem upřednostněný Griveaux podle průzkumů vedl vyrovnanou bitvu se současnou starostkou, ale pak v jeho kampani vybuchla bomba. Někdo zveřejnil na internetu sexuální video, které před dvěma lety poslal Griveaux – ženatý otec tří dětí – své tehdejší milence. Z milenky se teď vyklubala levicová aktivistka, která video předala svému novému příteli a ruskému performerovi s politickým azylem ve Francii Pjotru Pavlenskému a ten ho zveřejnil, protože je ve své „adoptivní“ vlasti velkým příznivcem „žlutých vest“ a odpůrcem prezidenta Macrona. Pavlensky po skandálu, který vyvolal, putoval do vězení za poškozování soukromí a Griveaux 14. února na starostenskou kandidaturu rezignoval.

Macron narychlo vybral náhradnici, přičemž volba padla na ministryni zdravotnictví Agnès Buzynovou. Nebyla to nejlepší volba, protože na Buzynovou se brzo snesla kritika, proč jako ministryně zdravotnictví rezignovala a kandidovala na jinou politickou pozici, když se na zemi už valil koronavirus. Oponenti její strany navíc vyštrachali její dřívější výroky, že Francii nic z čínské nákazy nehrozí. V kombinaci s krátkou dobou kampaně a poškozením macronovců aférou předcházejícího pařížského lídra nepřekvapí, že Buzynová se nakonec hlavní vyzývatelkou pařížské starostky nestala.

Osm otců

Tuhle roli začala naopak hrát bývalá ministryně spravedlnosti a kandidátka pravicové strany Republikáni Rachida Dati. Bývalá mluvčí prezidentské kampaně Nicolase Sarkozyho a jeho velká oblíbenkyně se narodila ve Francii, ale jako dcera Maročana a Alžířanky. Po Sarkozyho příchodu do Elysejského paláce se stala ministryní spravedlnosti a symbolem otevřenosti jeho exekutivy vůči lidem s migračním původem. Už v ministerské funkci se nechtěně stala také hvězdou bulvárních médií, když nebylo jasné, kdo je otcem její dcery. O otcovství se soudila s bohatým podnikatelem v loterijním průmyslu Dominiquem Desseignem, který ale u soudu tvrdil, že Dati měla v posledních letech osm partnerů, a proto sama neví, kdo je skutečným otcem její dcery.

Spekulovalo se také o tom, že otcem může být bratr prezidenta Sarkozyho, ale věc zůstala otevřená. Dati, která je v posledním období mimo jiné starostkou jedné z pařížských městských částí, teď šla do voleb s tradičně pravicovým programem boje proti kriminalitě a za čistší město, čímž se lišila od starostky Hidalgové. Ta v kampani spíše sázela na moderní projekty, jako je podpora cyklistiky a sdílených dopravních prostředků.

Virus ve volebních místnostech

Samotné první kolo voleb proběhlo po dlouhých debatách, zda nemá být odloženo za situace, kdy si v zemi šíření koronaviru vyžádalo již desítky mrtvých a tisíce nakažených. Přestože francouzská vláda o den dříve zavřela všechny restaurace, bary a kavárny, volby nechala proběhnout. Podle prezidenta Macrona bylo důležité, aby i za těchto podmínek pokračoval „demokratický život“. Macron navíc argumentoval, že mu odborníci řekli, že jít volit je asi tak stejně nebezpečné jako jít nakupovat do supermarketu.

Hlavu státu vyzvalo několik prezidentů regionů (obdoba našich hejtmanů) k odkladu voleb a stejně to udělala i řada francouzských lékařů. Macron neustoupil a vláda lidem pouze doporučila, aby si do volebních místností z hygienických důvodů přinesli vlastní tužky a dodržovali ve frontách před místnostmi dostatečné rozestupy, a volebním komisím doručila roušky a gumové rukavice.

Ženský trojboj

Prezidentu Macronovi se ale jeho tlak na provedení voleb ve výsledku nevyplatil. První Macronovou porážkou se stala nízká volební účast, která klesla o dvacet procentních bodů oproti posledním komunálním volbám v roce 2014. Druhou pak neúspěch jeho pařížské kandidátky Agnès Buzynové, která v prvním kole skončila až třetí. Naopak vítězkou se v Paříži stala socialistická starostka Anne Hidalgová, která získala téměř třicet procent a sedmiprocentní náskok na druhou – pravicovou kandidátku Rachidu Dati.

Do druhého kola by měly díky složitému volebnímu systému postoupit všechny tři, ale je ve hvězdách, co se teď bude s druhým kolem dít. Prezident Macron totiž už v pondělí vyhlásil nad celou Francií domácí karanténu a mimo jiné i odložil druhé kolo voleb. Pařížští socialisté teď plédují za jeho provedení v řádu dvou až tří týdnů, a to výhradně prostřednictvím korespondenčního hlasování. O všem teď ale rozhodne další šíření epidemie.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější