Karel Schwarzenberg na koncertě na podporu své kandidatury

Karel Schwarzenberg na koncertě na podporu své kandidatury Zdroj: Jan Šibík

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Prezidentský duel Schwarzenberg - Zeman je válkou tříd, kultur a tradic

Každý sociální psycholog musel při sledování prezidentského duelu na ČT vrnět blahem, a sociolog ještě víc. Oba účastníci debaty jsou vrcholnými reprezentanty protikladných tříd, hodnotových systémů a životních postojů. Jak z učebnice - třídní boj mezi bohatými a chudými v demokratické verzi roku 2013.

 

Nejsem kompetentní - a tudíž ani ochotný - politologicky analyzovat vystoupení obou prezidnetských kandidátů, a nic takového v tomto textu nenajdete. V souladu se svou profesí jsem se pokusil vystihnout duel z hlediska sociální psychologie, popsat komunikační strategie obou kandidátů a trochu zameditovat nad tím, koho vlastně reprezentují. Nejprve pár poznámek pozorovatele dialogu. Zeman jestiž Z, kníže jestiž S.

 

Vizuál (formálně v pořádku oba):

Z - nic zaznamenáníhodného

S - plackou Nechci Kalouska na Hradě jednak předem odráží opakovaný argument proti němu, za druhé prezentuje nadhled nad celou kampaní, že je Kalouskovou loutkou

 

Zvukomalba řeči:

Z - arogantní, výsměšná, pasivně agresivní - trvale

S - laskavá, neurážlivá i při nesouhlasu či obraně

 

Komunikační strategie:

Z - okázale v řeči i mohutné řeči těla dává najevo intelektuální i vědomostní převahu nad soupeřem.

S - vystupování decentního gentlemana s minimalizovanou řečí těla, drží se protokolu, nenapadá

 

Zaujaté role:

Z - „žoviální charismatik“, plebejec

S- „státotvorný gentleman“, věcný profesionál neprojevující emoce

 

Kompetice:

Z - prvoplánové narážky na slabiny soupeře (Kalousek)

S - výslovně dává najevo velkorysost k soupěři - „ať Z klidně mluví déle“

 

Agrese směrem ven:

Z - Zesměšňuje a ponižuje (opakovaně) moderátora formálně velmi slušnými verbálními prostředky vysoce výsměšně-laskavým tónem

S - i na agresivní otázky moderátora reaguje laskavě, otcovsky a bez negativních emocí/agrese

 

Narcismus:

Z - svůj narcismus dává najevo ještě agresivněji a urážlivěji než Václav Klaus (“nechte MNE domluvit, pane redaktore. Říká vám něco jméno Soros?“)

S - svůj narcismus nahlíží a je ochoten se mu vysmát (placka Nechci Kalouska na Hradě)

 

Zatížené termíny:

Z - vysoká frekvence i obsazenost, (“pokrytec, alibismus, nelze, kdysi jsem vás měl rád“)

S - minimum emočně obsazených termínů, neemoční slovník (“případné výhrady, nemá to velkou důležitost“)

  Zvláště viditelné v momentě, když Z použije slovo „debil“ s velmi zřetelnou  záští, pohrdáním a odsudkem, vysoce pasivně agresivně, a S totéž slovo „debil“ po chvíli zopakuje v odpověď jako žert zcela bez negativních zátěží.

 

Projevy emocí:

Z - vysoké, časté zvyšování hlasu

S - minimální, kromě humoru, konstatní hlasová intentita

 

Kulhavé interpretace

Nad výše psanými záznamy z pozorování si stojím, to je metodicky čisté. Nížeuvedené závěry jsou samozřejmě diskutovatelné, tak si poslužte v diskusi.A vzhůru k závěrům a interpretacím!

 

Psychologicky vzato se S projevuje jako plně genitalizovaný (“psychicky dospělý“) starý moudrý muž, Z pak jako ne úplně zralý starý muž, který prakticky nepřestává ukazovat, že má penis větší než protihráč (S), moderátor Moravec, a samozřejmě také všichni diváci.

 

Ze sociologického hlediska - a to je samozřejmě pro volby důležitější - jsou oba pánové ostře polarizovanými nejlepšími, nejdůstojnějšími představitelnými reprezentanty dvou tříd. S za vyšší, Z za nižší. S za přirozenou solidaritu a zodpovědnost bohatých k chudým, Z za třídní nenávist. Z je vysoce vzdělaný, vtipný, pohotový, okázale arogantní a neomalený plebejec, který propadá emocím, S je vysoce kultivovaný, vtipný, pohotový, důstojně laskavý a noblesní gentleman, který má rezervovaný nadhled i nad sebou samým.

 

Protipóly, které pánové reprezentují, jsou základními protipóly, které (nejen) v české společnosti najdeme. Z je typus „nejchytřejší z lidu“. S je typus „moudrý hospodář“. A já si, nejsa sociologem, netroufnu odhadnout, jestli se v naší zemi bude většina voličů identifikovat s moudrým hospodářem, nebo nejchytřejším z lidu. Nevím, kterých je víc. Tu debatu samotnou nevyhrál ani jeden z kandidátů, protože pro „ty své“ byli oba dva naprosto přesvědčiví.

 

Jediné však vím už teď, po prvním prezidentském duelu, jistě: Jestli vyhraje Zeman, tak stran odbržděného narcismu budeme ještě rádi vzpomínat na nebohého Václava Klause!