Do jídeláku? Nebo svačina s sebou? České dráhy by rády nabídly jídlo pro mladé cestující | Reflex.cz
nahoru

Do jídeláku? Nebo svačina s sebou? České dráhy by rády nabídly jídlo pro mladé cestující

Darina Křivánková16. března 2019 • 17:30
Nabídka v jídelních vozech se příjemně zlepšuje, myslí se i na vegetariány
Nabídka v jídelních vozech se příjemně zlepšuje, myslí se i na vegetariány
• foto: 
Stanislav Honzík

Přiznávám, že vlakem zas tak často nejezdím. A když už, beru si s sebou svačinu. V tomhle ohledu jsem stará škola. Možná dělám chybu. Jídelní vozy už nejsou ta nehostinná doupata na kolech jako před lety. Dneska už se tam najíte velmi dobře.

Karotkový krém se zázvorem, chilli a kokosem, špenátové lasagne s ricottou, telecí krk bourguignon nebo uzená krkovice s křenovou omáčkou a žemlovými knedlíky… Tohle jsou novinky na jídelním lístku lůžkových a jídelních vozů Českých drah. Dát si je můžete od března. Vůbec to nezní špatně a chutná to velmi dobře, ve vládním salónku na pražském hlavním nádraží jsem zvládla pár degustačních porcí.

Sympaticky rozpohybováno

Jídeláky u nás jezdí už 60 let. Aktuálně jich mají České dráhy na kolejích 37 a k tomu dvacítku bistrovozů. Křižují naši republiku hlavně na dlouhých, zahraničních spojích. Jako malá jsem se tam dostala je párkrát a omylem, panoval totiž názor, že to jsou zbytečně vyhozené peníze. I v porevolučních dobách jsem jídelákem jen občas „protekla“, když už byla cesta opravdu nekonečná. O to příjemnější je překvapení, jak se tyhle služby za posledních pár let sympaticky rozpohybovaly.

Konzultovala jsem to s odborníkem, kamarádem Lukášem Hejlíkem, hercem a autorem Gastromapy, který v průměru měsíčně nacestuje vlakem prý asi tak 14 tisíc kilometrů: „Dělá to nějakých 30 dlouhých jízd. Měsíc co měsíc.“ To už se dá mluvit o bohatých zkušenostech. Takhle zhusta jezdí Lukáš vlakem asi pět let a za poslední tři roky prý pozoruje zlepšení: „Bývá tu k mání jehněčí nebo telecí, dříve neslýchané. Běžná jsou jídla pro vegetariány a není to smažák. Když si vezmu, že jídelní vozy vaří pro nejširší vzorek veřejnosti, je to vlastně pozoruhodné.“

Když nestíhá, jí ve vlaku rád a ochotně. Co by doporučoval zlepšit? „Jídlo na talíři by mohlo být leckdy lépe nandané, to je zjevně věčný boj, ale vím, že se na tom pracuje a personál je neustále školen,“ říká Lukáš a dodává, že by nebylo špatné zařadit na nápojový lístek mezi pivní klasiku i nějaký ten speciál nebo třeba cold brew v lahvi pro milovníky kávy, případně trendy limonádu.

Mladí mladým

I tohle by byl krok směrem k mladé klientele, která prý jezdí vlakem stále častěji. Má to logiku, cestování vlakem je ekonomické i ekologické. Podle rovnice mladí mladým vznikalo i aktuální menu: připravovali ho členové juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Telecí krk, který má na svědomí lídr týmu Vojta Petržela, je příjemné jídlo, křenovka mě mile potěšila, tahle pozapomenutá klasika si zaslouží žít, a lehce pikantní karotkový krém je úplně v pořádku, jak by řekl Zdeněk Pohlreich.

Nicméně nejvíc prý stejně frčí svíčková na smetaně, ať se jede, kam se jede, dát si ji můžete za 262 korun. Ceny jsou přímo úměrné nejen kvalitě, ale i okolnostem; připravit plnohodnotné jídlo do vlaku není žádná legrace. Kafe s dortem si tu dáte za 149, polévku za 94, řízek se salátem za 262, lasagne za 238. Tak snad na to mladí budou mít.


Recept: Moje svačina do vlaku

Držím se pravidla: jednoduchý obal (nechci pak tahat krabičku), a hlavně nic, čím bych se mohla dramaticky pokecat.

Krajíce kváskového nebo žitného chleba namažu rozmačkaným avokádem, důkladně zasypu čerstvě mletým pepřem a trochu osolím. Přidám na kolečka pokrájené ředkvičky, trochu rukoly a bohatě nadrobím fetu. Připlácnu druhým krajícem chleba s avokádem, rozkrojím na půl a každou porci hermeticky omotám potravinářskou fólií. Nezapomenu přibalit ubrousek.





Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější