Spotřeba piva je u nás na historickém minimu. Pivovarníci a hospodští bijí na poplach
Pivo pro Čechy znamená nejen kulturní dědictví, ale také společenský fenomén a národní hrdost. Jde o náš tradiční nápoj a máme (zatím stále) nejvyšší spotřebu na obyvatele na světě. Pivní kultura zároveň symbolizuje pohostinnost a komunitu. Statistika spotřeby a výroby piva z minulých let, prezentovaná na nedávné tiskové konferenci Českého svazu pivovarů a sladoven, ukazuje ale zajímavý a pro celý obor ne příliš pozitivní vývoj.
Loni uvařily tuzemské pivovary 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024. Důvodem poklesu výstavu piva byl jak pokles domácí spotřeby, tak nižší export – celková produkce tak meziročně klesla o 4,3 %. Oproti roku 2019 toto číslo kleslo dokonce o 1,6 milionu hektolitrů. „V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale pandemií ovlivněn,“ ilustroval situaci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Doplnil zároveň, že v tom ale nejsme sami: „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve a to má výrazný dopad na náš export.“
Dlouhodobě jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o 4 % více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba zvýšila více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí.
Ohrožené hospody
V návaznosti na čísla produkce zcela logicky klesá i domácí spotřeba piva. Ta se loni snížila o 3,2 % a v průměru dosáhla nového historického minima: 121 litrů na obyvatele. Znamená to tedy, že každý Čech v roce 2025 vypil o 8 piv méně než rok předtím.
K všeobecnému poklesu spotřeby podle Slunečka dochází zejména kvůli změně chování – lidé více řeší střídmost, místo kvantity chtějí kvalitu. Mění se i místa konzumace, do hospod a restaurací se chodí čím dál méně. Loni se v podnicích vypilo jen 28 % z celkové tuzemské spotřeby piva. To logicky ohrožuje existenci gastronomických provozů, především mimo velká města a turistické oblasti.
Gastronomie a s ní spojený pivovarnický sektor mají přitom významný ekonomický přínos – ročně do rozpočtu na daních odvádí 29 miliard korun a v celé oblasti HORECA (segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů) pracuje na 190 tisíc lidí. Podnikatelé tak apelují na to, že to bez pomoci z vyšších míst těžko zvládnou. „Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR. Doplňuje ho i Tomáš Slunečko: „Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech.“
