Pěstování brambor na Marsu ukázal ve filmu Marťan kosmický trosečník Mark Watney (Matt Damon)

Pěstování brambor na Marsu ukázal ve filmu Marťan kosmický trosečník Mark Watney (Matt Damon) Zdroj: All Film Archive / 20th Century Fox / Mary Evans Picture Library / Profimedia

Rovery přinesly analýzy, jež ukazují, že složení půd se v různých oblastech Marsu velmi liší
Půda na Zemi je plná mikrobů a dalších organických látek,   jež rostlinám pomáhají žít, zatímco na Marsu je to v podstatě   jen rozdrcená skála. Pokud tam budete chtít něco pěstovat,   musíte vynaložit spoustu práce, abyste takový materiál přeměnili v něco, na čem by bylo možné rostlinnou výrobu provozovat.
2 Fotogalerie

Zahrádkáři Marsu: Vědci se snaží najít způsob, jak z půdy rudé planety udělat úrodnou ornici

Jan A. Novák
Diskuze (1)

Důvodů, proč osídlit Mars, je řada – a zdánlivě jasná je i odpověď na otázku, co tam budou lidé jíst. Ano, budou pěstovat jídlo ve sklenících. Ale zamyslel se někdo na čem? Dovážet pěstební substráty ze Země by bylo neskutečně drahé. Někteří vědci se proto snaží zjistit, jestli půjde použít tamní půda.

V úspěšném filmu ­Marťan kosmický trosečník Mark Watney problém svého přežití na Marsu vyřešil snadno: pohnojil marsovskou půdu svými výkaly a v hermetizovaném stanu na ní pěstoval brambory. Na první pohled metoda vypadá schůdně, ale ve skutečnosti to nejspíš tak snadné nebude. Dokonce hned ze dvou závažných důvodů: v půdě na Marsu chybí organická složka, navíc testy provedené marsovskými rovery naznačily, že půda je nejspíš pro rostliny jedovatá. Aby byla vhodná pro pěstování potravy astronautů, nebo dokonce kolonistů, bude nejspíš nutné ji upravit mnohem složitěji, než jak to ve filmu dělal astronaut Mark Watney.

Zelí z Marsu

Názorně možnosti pěstování užitkových rostlin na rudé planetě předvedli výzkumníci Floridského technologického institutu při experimentech s pěstováním hlávkového zelí na pozemských napodobeninách marsovského půdního substrátu. Nasimulovali podmínky, jaké by mohli astronauti rostlinám vytvořit ve sklenících rudé planety (teplota 22 stupňů Celsia, vzdušná vlhkost 70 procent). Stejně jako filmový astronaut také půdu zúrodnili nezbytnými živinami, i když v tomto případě nešlo o lidské exkrementy. Pak vyseli semena do dvou půd získaných na havajských sopkách a v Mohavské poušti, které se povrchu Marsu velmi podobají. Výsledek vypadal slibně: zelí rostlo.

Vědci pak zcela uměle sestavili ještě jeden substrát, jehož složení se co nejvíc podobalo výsledkům analýz, které na Marsu provedl rover Curiosity. Tentokrát to dopadlo špatně: astronauti by se na Marsu museli obejít bez zeleniny, protože rostliny nevzešly.

„Není nic překvapivého na tom, že čím víc se půda blíží té na Marsu, tím hůř se v ní rostlinám daří,“ komentoval výsledky experimentu Kevin Cannon z Báňské univerzity v Coloradu, jeden z vědců, kteří napodobeninu marsovského substrátu připravovali. „Půda na Zemi je plná mikrobů a dalších organických látek, jež rostlinám pomáhají žít, zatímco na Marsu je to v podstatě jen rozdrcená skála. Takže pokud tam budete chtít něco pěstovat, musíte nejdřív vynaložit spoustu práce, abyste takový materiál přeměnili v něco, na čem by bylo možné rostlinnou výrobu provozovat.“

Sterilita půdy na Marsu je jenom jeden z problémů. Tím druhým jsou látky, které na Zemi ­nejsou, zato na rudé planetě jich je nepříjemně moc a životu ne­dělají dobře.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (1)

Články z jiných titulů