nahoru

Cenou proti depce: Pandemie nám zrušila ples, tak jsme ocenění Hvězdám Reflexu rozvezli osobně

Martin Bartkovský 5. srpna 2021 • 13:30
Hvězdy Reflexu: Reflex rozvezl cenu pěti laureátům osobně autem DPD
• video: 
Martin Bartkovský

Tahle pětice vypadá na první pohled jako shluk náhodně vybraných lidí. Posuďte sami: Novinářka, která se soudí s prezidentem. Herec, který prezidenta hrál. Zdravotní sestra, jež je v záloze. Senior, který vyhrál šest hudebních Cen Anděl. A sochař, jenž se snažil dostat svou sochu na podstavec dlouhých 25 let. A přece mají něco společného. Ti všichni se v roce 2020 totiž blýskli výjimečným skutkem. A za to jsme je ocenili Hvězdou Reflexu. Protože nám pandemie překazila všechny plány, dovezli jsme jim ceny autem a předali jim je u nich doma.

Hvězdy Reflexu vznikly v roce 2019. Probíhalo to tak, že jsme kaž­dý měsíc vybrali pět lidí, jejichž činy mohly být třeba nenápadné, ale nám připadaly hvězdné. Špatných zpráv je totiž v posledních letech víc než dost, a tak jsme chtěli poukázat na osobnosti, které nám všem mohly vlít trochu toho optimismu a zároveň být pozitivním příkladem. Prostě nějak přebít mediální depku, negativní zprávy i výstupy naší současné politické reprezentace.

V roce 2020 jsme uspořádali náš první historický Reflex Ples. A nešlo jen o nějakou obyčejnou tancovačku, ale o akci, kdy jsme se právě našim hvězdám poklonili, předali ocenění a strávili s nimi jeden vážně příjemný večer. To bylo na konci února 2020. S prvním březnovým dnem pak přišla nepříjemná kocovina v podobě prvního případu covidu v Česku. A jak to vypadalo dál, si všichni umíte představit, protože jste to zažili na vlastní kůži.

Tvrdohlavost se vyplácí

Reflex Ples 2021 jsme několikrát posunuli a pak definitivně zrušili. Spolu s létem ale přišla příznivá epidemická situace a my se v redakci Reflexu rozhodli, že ty ceny rozvezeme osobně. Protože jsme ale logističtí amatéři, oslovili jsme přepravní společnost DPD, aby nám s tím pomohla. Přijeli s plně elektrickou dodávkou, kterou jsme naložili červenými cenami ve tvaru písmene X a s iniciátorem Hvězd Reflexu a šéfem kulturní rubriky Milanem Tesařem vyrazili za první­mi oceněnými.

Oceněných bylo za rok 2021 celkem 75. Kromě obvyklých pěti jmen měsíčně jsme za pandemický březen nominovali 15 nejvýraznějších tváří boje proti covidu. My si věřili za ten jeden den jen na pět z nich, zbytek jsme svěřili do rukou profesionálním kurýrům a s oceněnými se setkali on-line. Naše první cesta vedla na Karlík, v obci nedaleko Karlštejna má svůj ateliér sochař Petr Váňa.

Nádherný světlý prostor je od podlahy až po strop vyplněn sochami. Uprostřed místnosti leží na kříži obří Ježíš ještě ne zcela vysvobozen ze dřeva. Mistr sochař je na zahradě a obrací seno. „To je taková kompenzační práce, abych si na chvilku odpočinul od toho bouchání,“ směje se Petr Váňa a podává nám ruku tvrdou jako kámen, který celé dny opracovává. Následně si přebírá ocenění za neuvěřitelnou vůli, vytrvalost a tvrdohlavost, s nimiž usiloval o navrácení mariánského sloupu zpátky na Staroměstské náměstí. To se mu loni v červnu po bezmála 25 letech úsilí podařilo. „Bylo to neuvěřitelné. I teď, s odstupem, se to těžko popisuje. Myslím, že návrat toho sloupu bylo gesto velkého smíření a se sochou Jana Husa se dobře doplňují,“ dodává Váňa a staví si červené X na polici mezi menší sošky. Loučíme se a vyrážíme dál, do pražských Dejvic.

V jednom z místních parků se scházíme s Terezií Kaslovou. Jejího dědečka, Ferdinanda Peroutku, vláčí už šest let Miloš Zeman anti­semitským bahnem a připisuje mu výroky, jež nikdy neřekl. Ona na oplátku prezidenta zase tahá po soudech. Hon za spravedlivou omluvou se změnil v absurdní frašku, kdy stát ani soudy nevědí, kdo se má za vulgární hlavu státu omlouvat, protože toho ona sama není schopna. Už ze stylu chůze paní Kaslové je jasné, že tahle dáma svůj spor s Hradem jen tak nevzdá. Energicky si k nám vykračuje přes celý park a pevně nám sevře dlaně.

„Nemyslím si, že to, co dělám, je nějaké hrdinské jednání. Je to jen boj za elementární lidskou slušnost. Splést se totiž může každý, jen by se za to měl umět omluvit. A to, i když je hlavou státu. Chování pana prezidenta v pořádku není. Člověk se nesmí bát mu to říct, Ferdinand Peroutka se totiž taky nebál,“ říká jeho vnučka. Za cenu děkuje a ukládá si ji do košíku s nákupem z farmářského trhu.

Mišíka hlídá šest Andělů

Z Dejvic pokračujeme na Letnou. Na terásce jedné z restaurací sedí muzikant Vladimír Mišík. Ve společnosti rockera Jaroslava Olina Nejezchleby vzpomínají na staré koncerty a spřádají plány na nové projekty. Přisedá si k nim kolega Milan Tesař, mimo jiné také muzikant, a hned Vladimíru Mišíkovi skládá spolu s cenou i poklonu. „My jsme vám ji dali za celou vaši hudební kariéru. Ale hlavně za to, že jste se nebál v třiasedmdesáti natočit první sólové album a zválcoval jste s ním hudební Ceny Anděl šesti soškami.“ Vladimír Mišík se usměje, znalecky potěžká červené X a tiše dodá „To bylo hezký, to vyhlašování Anděla. Já myslel, že mi dají jen nějakou čestnou cenu za to, že už jsem tak starej, ale šest cen mě teda překvapilo hodně.“ Děkuje za cenu a dodává: „V září mi vyjde další deska. Noční obraz. Tak si ji poslechněte a dejte vědět, jak se vám líbí!“

Předposlední cesta nás vede opět za Prahu. V rodinném domku na nás čeká Renata Dubcová, jedna z hrdinek covidové pandemie. Bývalá zdravotnice, dnes podnikatelka a máma od rodiny nelenila a založila iniciativu Sestry v záloze, která do bílých plášťů povolala ty, kteří se z nějakého důvodu vystudované zdravotní profesi nevěnovali. A její volání vyslyšely stovky dobrovolnic a dobrovolníků. „Ta cena není pro mě. Je pro všechny, kteří se nebáli pomoci, když to bylo nejvíc potřeba. Řada z nich v nemocnicích zůstala i po covidu. Zjistili, že je ta práce baví, a to je pro mě ta nejlepší odměna,“ říká sympatická blondýnka.

Léto i podzim ve znamení hvězd

Na konec jsme si nechali někoho speciálního. Václava Havla. Tedy, přesněji řečeno, jeho představitele Viktora Dvořáka, se kterým se potkáváme před Divadlem ABC. Spolu s Aňou Geislerovou získali cenu za ztvárnění manželů Havlových ve stejnojmenném filmu, a hlavně za to, že se do toho nebáli jít, protože hrát tyhle lidi není vůbec snadné. „Měl jsem z té role velký respekt. Ale jsem za tu zkušenost neuvěřitelně vděčný, byl to rozhodně jeden z nejnáročnějších hereckých úkolů,“ říká Viktor Dvořák. Potěžká si cenu, hodnotí, že je poměrně těžká, a ve spěchu se loučí. „Omlouvám se, musím jít hrát. Konečně pro lidi,“ usměje se a zmizí v útrobách divadla. Těžko říct, jestli má větší radost z našeho ocenění, anebo z toho, že si po roce mohl opět stoupnout na jeviště domovské scény.

A máme hotovo. Kromě téhle pětice putovalo dál i ostatních 70 cen. Den ve společnosti těchto výjimečných lidí vás pořádně nakopne a dokáže vám, že to se světem ještě není tak špatné. Stále tu existují lidé odvážní, šikovní, cílevědomí, dobrosrdeční a tvrdohlaví, kteří posouvají naši společnost správným směrem. Sice jsme je nemohli ocenit na plese v roce 2021, ale věříme, že to nebyla poslední příležitost se s těmito lidmi setkat.

S Hvězdami Reflexu se totiž můžete potkat osobně i vy, a to už letos. Ve čtvrtek 5. srpna v 17.00 na Žofíně budou na Letní tančírně Reflexu některé z nich. Kromě toho tam bude také Petr Čtvrtníček, zahraje Ondřej Havelka se svými Melody Makers a zazpívá i Dan Bárta. A protože se to koná v zahradách, tak je dokonce tanec povolen. Co povolen, přikázán! 





Diskuse ke článku