Dražba ženy na tržišti na kresbě Thomase Rowlandsona

Dražba ženy na tržišti na kresbě Thomase Rowlandsona Zdroj: Wikimedia

Krávy, slepice, manželky… Na tržištích v Anglii byly vedle dobytka a mouky nabízeny i ženy

Než byl v roce 1857 ustanoven v Anglii první rozvodový soud, představovalo manželské vypořádání mimořádnou finanční zátěž. Každý pár potřeboval požehnání církve a souhlas parlamentu. Náklady na tyto formality by se v přepočtu na dnešní poměry počítaly ve statisících korun. Není tedy divu, že nižší vrstvy hledaly levnější variantu. Od konce 17. století se proto na anglických trzích objevovaly vedle krav či slepic i ženy.

Transakce probíhala v tomto případě stejně jako u zmíněných domácích zvířat. Manžel zaplatil poplatek pořadateli a ženu (provazem přivázanou k „majiteli“) odvedl na pódium. Dámu pak následně prodal zájemci, jenž v aukci nabídl nejvyšší cenu. Kupec byl pak od té chvíle za ženu zodpovědný. Takovéto jednání sice nebylo legální, ale protože tak jednala hlavně chudina, úřady to příliš nezajímalo.

Ženy ale nebyly v tomto případě jen zbožím, jak by se mohlo na první pohled zdát. Často právě ony manžely o prodeji přesvědčily, aby tak ukončily nešťastná soužití. Pokud totiž od mužů jednoduše utekly, riskovaly, že se jim jejich manžel pomstí. Dle zákona mohli muži požadovat velkou sumu za cizoložství od jejich nových milenců. Oficiální prodej tuto možnost minimalizoval.

Nejčastěji se daná transakce domluvila již týdny před veřejnou aukcí a samotný akt prodeje byl tak spíše manželským obřadem. V případě skutečné aukce navíc mohly ženy případného kupce odmítnout, pokud o něj neměly zájem.

Dodnes se historici přou o to, jak často takové prodeje vlastně probíhaly. Někteří se domnívají, že byly spíše vzácné. Ale příběhy o nich se rozšířily díky bulvární povaze. Jiní jsou opačného názoru. „Nakonec toho víme o prodeji manželek tak málo, že nemůžeme dojít k jasným závěrům,“ uzavírá historik Roderick Phillips.

Jisté je jen to, že šlo často o velmi barvitou událost. Což potvrzují slova Josepha Thompsona, který prodal manželku v roce 1832: „Je to rozený had a všem doporučuji, aby se vyhnuli laškujícím ženám, tak jako se vyhýbáte vzteklým psům, řvoucím lvům, nabitým pistolím nebo choleře. Ale umí dojit krávy, zpívat a pít. A tak ji tedy nabízím se všemi dokonalostmi i nedokonalostmi za 50 šilinků.“