První smrtelnou obětí „hry na kopanou“ se stal v českých zemích 15. listopadu 1897 dvaadvacetiletý německý obchodník Hans Skokhan. Jednou z příčin tragédie byl fakt, že se před zápasem, který se odehrával na pražské Letné, nezřízeně přejedl.
„Nový sport hry ‚na kopanou‘, jenž před časem byl sem z Anglie zaveden, měl tu tak jako ve své vlasti vzápětí celou řadu nehod a neštěstí,“ líčila v úterý 16. listopadu 1897 Národní politika. „V Anglii nejsou vzácny případy, že při této nebezpečné hře zápasníci bývají těžce raněni neb že klesnou na hřišti mrtvi k zemi, a také zde v Praze zaznamenala denní kronika již množství nehod, při nichž účastníkům hry na kopanou byla žebra zpřeražena neb nohy a ruce zpřelámány. Případ však, kdy zápasník by zaplatil účastenství ve hře svým životem, přihodil se zde teprve tuto neděli.“
Co se osudného dne na rozlehlém prostranství letenské pláně stalo?
Na pozvání německého Fussballklubu přicestoval do Prahy „k velkému a očekávanému zápasu“ konkurenční Ballspielklub z Lipska, přičemž „mezi lipskými zápasníky zaujímal čelné místo obratný sportsman Hans Skokhan, dvaadvacetiletý kupec z pruského Slezska, v poslední době v Lipsku usazený. Mladý, hezký muž, který se záhy utkal v prudkém boji se svými pražskými odpůrci.“
Utkání začalo v jednu hodinu po poledni a záhy došlo k tragédii. „Jeden z pražských protivníků při zuřivém zápase kopl totiž Skokhana z nedopatření tak prudce kolenem do břicha, že nešťastný lipský sportsman skácel se jak bleskem zabit k zemi. Soudruzi jeho, kteří se domnívali, že pouze omdlel, dali Skokhana odvézti do jeho bytu v hotelu U modré hvězdy.“
Tady se stav zraněného „zápasníka“ zprvu lepšil a „Skokhan ještě hodinu po tom, kdy byl z hřiště letenského do hotelu U modré hvězdy (na rohu Hybernské a Příkopů – pozn. autora) přivezen, popíjel víno a cognac i psal lístky korespondenční s obrázkovými pohledy na Prahu do Lipska svým známým a přátelům.“
K večeru se však začal německý mladík svíjet pod návalem krutých bolestí. Ty pokračovaly přes celou noc, takže byl dopoledne následujícího dne převezen na kliniku MUDr. rytíře Jaksche.
Lékaři konstatovali, že stav pacienta je kritický. Poslední nadějí se zdála být operace, k níž se chystal přední pražský odborník – profesor chirurgie MUDr. Wőlfler. „Ježto ale dr. Wőlfler seznal, že nemocný umírá, odmítl provedení operace a nařídil, aby umírající byl udržován při vědomí pomocí sherry a cognacu,“ popisuje dále list.
Lipský obchodník Hans Skokhan skonal 15. listopadu 1897 v jednu hodinu odpoledne. Jeho tělo bylo vzápětí převezeno k pitvě do německého patologického ústavu na Karlově.
„Výsledek obdukce byl překvapující. Ukázalo se totiž, že kopnutím jistého člena zdejšího německého Fussballklubu byla nešťastnému Skokhanovi nejen proražena pobřišnice, ale protrženo ve veliké délce i tenké střevo ve vzdálenosti asi 12 centimetrů od takzvaného dvanácterníku čili střeva dvanáctipalcového.“
Soudní lékaři se zároveň pokusili popsat neblahé okolnosti, jež zranění předcházely. „Že se to třeba sebeprudším úderem kolena státi mohlo, nutno přičíst hlavně neblahé okolnosti, že se zápas odehrával záhy po polednách, tedy po obědě, při kterém Skokhan hojně pokrmů požil, takže žaludek i střeva byly značně naduřeny.“
Z celého případu pak vyvodil tisk i patřičné ponaučení. „Nešťastný případ nedělní musí být proto výstrahou kruhům sportovním, aby nepodnikaly podobné nebezpečné zápasy, jakým je hra na kopanou, záhy po hostinách a každý zápasník pak odvážiti se má ke hře, jen když zachoval po několik hodin přísnou dietu.“
