Liberečáci pátrají po osudu německé ponorky nesoucí jméno jejich města | Reflex.cz
nahoru

Liberečáci pátrají po osudu německé ponorky nesoucí jméno jejich města

Jaroslav Šajtar13. května 2019 • 13:20
Liberečáci pátrají po osudu německé ponorky nesoucí jméno jejich města
foto: Projekt U-206 Reichenberg

Badatelé, ale i nadšenci usilovně bádali v německých, britských a francouzských archívech a záhy také na moři po osudu německé ponorky U 206, nesoucí jméno jejich města, jež se v němčině nazývá Reichenberg. A pátrání a ohledávání vytipovaných vraků pokračuje. Ostatně ponorek nacházejících se pod patronátem sudetoněmeckých měst existovalo víc; stačí připomenout například Karlovy Vary (Karlsbad) či Ústí nad Labem (Aussig). Výjimečnost U 206 Reichenberg spočívá v tom, že se k ní na rozdíl od jiných je možno potopit.

U 206 spustili na vodu 4. dubna 1941 a 17. května téhož roku ji zařadili do výzbroje. Patřila k typu VIIC, majícímu nad hladinou výtlak 769 a pod ní 871 tun, délku 67,1 a šířku 6,18 metru. Poháněly jej dva dieselové a dva elektrické motory. Na hladině dosahoval rychlosti 17 a pod hladinou 7,6 uzlu. Výzbroj tvořilo šest 533mm torpédometů, jedno 88mm a jedno 20mm dělo. Posádka čítala tabulkově 44 mužů.

Patronační listiny na liberecké radnici osobně převzal velitel U 206 kapitánporučík Herbert Opitz. Třicátého listopadu 1941 se ponorka stala obětí útoku dvoumotorového bombardovacího letounu Armstrong Whitworth Whitley „B“ pilotovaného Flying Officerem R. W. G. Holdsworthem z 502. perutě britského Královského letectva (RAF). Stalo se to v Biskajském zálivu západně od přístavu Saint-Nazaire, přičemž nikdo z šestačtyřicetičlenné posádky včetně Opitze útok nepřežil. Tyto detaily přináší námořní historik Paul Kemp ve své pozoruhodné knize Zničené U-Booty. Německé ponorky ztracené ve světových válkách, vydané v Londýně roku 1997.

Tragédie jaderné ponorky Kursk. Potopení ruské chlouby provázely konspirační teorie

Jen jedna z mnoha

Není tajemstvím, že německé podmořské čluny sice zaznamenaly v obou světových válkách ohromující úspěchy a v letech 1917 a 1942 nechybělo mnoho, aby přivodily téměř zhroucení britské námořní dopravy, nicméně za ně velmi draze platily. Ve druhé světové válce bojovaly nakonec méně efektivně než v té Velké. Údaje o jejich ztrátách se však rozcházejí. Podle Válečného deníku vrchního velitelství Wehrmachtu jich ztratila Kriegsmarine celkem 968. Axel Niestlé uvádí, že v důsledku spojeneckých akcí a z jiných příčin došlo ke ztrátě 757 ponorek. Podle knihy Jaroslava a Ivana Hrbkových Vítězství přichází z moře, vydané Naším vojskem v roce 1999, jich Němci ztratili 785, z nichž 246 potopily hladinové lodě, 290 letadla, 48 lodě a letadla, 21 ponorky, 62 nálety, devět námořní miny a 93 bylo ztraceno z jiných příčin. Kapitulovalo 156 ponorek. V. E. Tarrant napočítal 821 ztracených podmořských člunů.

Malá encyklopedie Druhá světová válka 1939–1945, vydaná v Praze Naším vojskem roku 1966 a ve své době představující opravdovou studnici nových a objektivních informací, vyčíslila ztráty U-Bootwaffe na 433 ponorek zničených Brity, 120 Američany, 15 ostatními spojenci, 24 spojeneckým letectvem, 33 minami, 28 při mimořádných událostech, 25 nezvěstných a 23 z jiných příčin (sabotáží, pumami, minami, internací), celkem tudíž 701 podmořský člun, dále 228 zničených vlastními posádkami v okamžiku kapitulace třetí říše, 88 při náletech, vyřazených atd., tj. 316, a 168 vydaných Spojencům na základě bezpodmínečné kapitulace, úhrnem tedy 1185. Tak si vyberte!

Liberečákům přejme, aby jejich pátrání korunoval úspěch a abychom zase získali nové poznatky o aktérech nejdelší bitvy druhé světové války – bitvy o Atlantik –, v níž U 206 našla svůj konec.

Ponorky budoucnosti britského námořnictva: Nautilus jako rejnok nebo průzkumný Úhoř
Babišovi hrozí vězení a zkusí všechno, prostě to celé smrdí. Lidem dochází trpělivost,…

Jaroslav Šajtar



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Babiš v důsledku demonstrace na Letné definitivně ztratil autoritu
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne
PREMIUM X Nejmladší z „chvilkařů“: Kdo je Kryštof Zapletal, jeden z hlavních organizátorů demonstrace na Letné?

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější