Vůli a sen o odtržení od Československa vštípil do hlav Němců v pohraničí především lídr Sudetoněmecké strany Konrad Henlein, kterého v tom hojně podporoval Adolf Hitler. Situace Němců v Československu se začala vyhrocovat po anšlusu Rakouska v březnu 1938. Přestože i do té doby se objevovaly konflikty, podle pamětníků nijak neovlivňovaly společné soužití.
„Do roku 1937 vše probíhalo v klidu a v pořádku, než Henlein zfanatizoval sudetské Němce. Ti se pak k nám chovali nepřátelsky, docházelo ke střetům jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Vyvrcholilo to v září 1938, kdy nám Němci vyhrožovali pověšením na telegrafní tyče,“ vzpomíná v knize Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938 Růžena Větrovcová z Omlenice.
„Sousedé i kamarádi byli Němci. Velice dobře jsme s nimi vycházeli. Nikomu z nich nevadilo, že jsme chodili do české školy a do Sokola. To se však změnilo, když se objevil Henlein. Německé děti se nám začaly posmívat, přestaly s námi kamarádit, někdy i na příkaz rodičů. Stalo se mi, že otec mé kamarádky na mě plivl. Bylo mi tehdy čtrnáct let,“ popisuje pamětnice ze Stříbra.
„Ve škole nám při svých demonstracích vymlátili kamením okna, nadávali nám ‚české svině‘ a podobně. Napadali nás fyzicky cestou do školy a zpět domů. Museli jsme spát u zdi pod okny, neboť to bylo trochu bezpečnější místo před kameny a někdy i před střelbou,“ popisuje jeden z pamětníků z Českého Krumlova situaci v pohraničí v září 1938.
Jak se vyhrocovalo násilí, které sudetští Němci páchali na ČEších před Mnichovem i po něm? Dočtěte si článek na info.cz >>>
