Operace Barbarossa: Stalin si mohl upravit historii podle svého. Mnoho falešných mýtů přežívá dodnes
Císař Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) se utopil 10. června 1190 v průběhu třetí křížové výpravy severně od dnešního tureckého města Silifke, když se pokoušel zkrátit si cestu přechodem přes brod řeky Göksu. Přesto si Adolf Hitler již v roce 1940 po porážce Francie vybral jeho osobu za krycí název invaze na východ do země svého dosavadního spojence.
Útok německé armády začal v neděli 22. června 1941 ve 3.15 h a byl zdrcující. Do boje vyrazilo pod vrchním velením generála Waltera von Brauchitsche na tři milióny německých vojáků. Sovětský vůdce J. V. Stalin si do poslední chvíle namlouval, že jeho spojenec Hitler o válku neusiluje, pouze ji chtějí němečtí generálové, a proto úporně dělal vše, aby k ní neměli záminku. Po německém útoku podle svědků propadl depresi a k veřejnosti promluvil po více než týdnu. V projevu konstatoval, že situace je smrtelně vážná. Zachránilo jej jen to, že většinu obyvatel Sovětského svazu brutální německá agrese pobouřila a útočníkům se postavili na odpor.
Nastalo však nezměrné utrpení národů žijících pod nadvládou zločince v Kremlu a jeho poslušné bolševické strany. Výsledkem byly milióny mrtvých, za které nesou vinu nejen nacističtí agresoři, ale také neschopný Stalinův režim. Ten si mohl po porážce nacistického Německa ve druhé světové válce upravovat historii tohoto krvavého konfliktu doma i u svých nových satelitů podle svého. Vzniklo tak mnoho falešných mýtů i opomenutí, které i u nás přežívají dodnes. Jedním z oněch „opomenutí“ je fakt, že v den napadení Sovětského svazu trvala druhá světová válka již 661 dní a Moskva se jí chtěla za každou cenu vyhnout…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
